Jaký byl z hlediska statistických údajů uplynulý rok a co můžeme očekávat do budoucna? Na tyto i další dotazy odpovídal čtenářům iHNed.cz předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer.
Online rozhovor
Dobrý den pane předsedo, jaký bude schodek českého rozpočtu v roce 2007 podle ČSÚ?
Dobrý den čtenářům serveru iHNed.cz. Chtěl bych Vám v novém roce popřát pevné zdraví, hodně úspěchů v práci i osobním životě. Doufám, že se mi podaří uspokojivě odpovědět na podstatnou část Vašich dotazů.
Český statistický úřad zásadně neprognózuje a kromě toho údaje o schodku českého rozpočtu patří do kompetence Ministerstva financí ČR.
Dobrý den pane předsedo,
Díky vám za nezávislost a suverenitu, která mnoha jiným státním institucím chybí. Mám pocit že ČSU si ji zachovává.
Rád bych věděl jaká je Vaše typická denní náplň práce, co vás z toho baví a nebaví.
Díky
Martin
Naopak já Vám děkuji za to, jak vnímáte naši instituci.
Denní náplň práce je převážně manažerská, porady, jednání, odborné diskuse. To pokud jsem v úřadě. V zahraničí jsou to jednání různých orgánů EU, OECD, OSN či přednášky na různých konferencích.
Nemohu si vybírat, na druhé straně, toho co mě nebaví je minimum.
Pane předsedo, proč ČSÚ na svých stránkách v tabulce makroekonomické údaje neuvádí údaje za probíhající rok po čtvrtletích. Je takový problém tyto údaje pravidelně obnovovat tak jak je vývoj a dodat tabulku za probíhající rok, aby občan měl neustálý jednoduchý přehled o tom jaký je rozdíl v chlubení vlády a skutečnosti?
Čtvrtletně jsou k dispozici údaje o HDP, průměrné mzdě, zaměstnanosti a nezaměstnanosti (podle metodiky ILO), jiné údaje jako je inflace či další cenové indexy, dynamika výkonnu jednotlivých odvětví je zveřejňována měsíčně, což odpovídá periodicitě zjišťování dat. Nicméně Váš nápad poskytovat i tato data ve čtvrtletních agregacích stojí za zvážení.
Jaký byl výběr spotřební daně z nafty za rok 94? Kvůli kauze s lehkými topnými oleji jste tento údaj neposkytovali. Už je vše v "pořádku"?
Údaje o výběru daní jsou informací Ministerstva financí.
Před nějakými 5-ti lety byla velká sčítací akce obyvatelstva a jejich majetku. Ještě nikde jsem se nedočetl výsledek tohoto sčítání, kolik lidí vlastní dále rekreační chalupu, kolik lidí vlastní chatu, kolik máme v republice drobných obyčejných vlastníků zemědělské půdy a kolik drobných obyčejných vlastníků lesa, kolik lidí má rekreační chalupu v přímořských letoviscích a kolik lidí má jachtu a pod. Kde se tohle dá vyzjistit?
Veškerá data z posledního sčítání lidu a domů jsou volně dostupná na www.sldb.cz. Tam najdete odpovědi na řadu Vašich dotazů, i když jistě ne na všechny (nesledovali jsme např. kolik lidí má jachtu...).
Pane předsedo, jaká je nejčastější (mod)hrubá mzda v ČR za rok 2006(2005)- alespoň přibližně.
Děkuji
V roce 2005 se blížila nejčastější hrubá mzda v ČR hodnotě sedmnáct tisíc korun. Jenom pro připomenutí: v témže roce průměrná hrubá měsíční mzda činila 21 674 Kč.
Omlouvám se za poněkud osobně formulovaný dotaz, ale jakou kvalifikaci máte k tomu, že cítíte být schopen pronést makroekonomický výrok, že ta či ona velikost deficitu státního rozpočtu může ohrozit růst HDP? Ono statistika a ekonomie jsou dvě rozdílné disciplíny, zkoumájící rozdílné souvislosti rozdílnými metodami. A navíc šéf statistického úřadu by se měl asi podobných výroků vyrovat, pokud chce udržet jeho nezávislost. Interpretace objektivně zjištěných statistických dat by měla náležet jiným, pokud to nejsou statistické interpretace.
A není to otázka spíše toho, nač budou tyto dodatečné zdroje použity? Čímž neříkám, že nemůžete mít pravdu. A jaká by tedy měla být velikost tohoto deficitu, aby povzbuzovala růst.
Pokud jde o kvalifikaci, nejsem jenom statistik, ale mám přirozeně i ekonomické vzdělání. Jsem přesvědčen, že výrok na který narážíte nepřekračuje meze standardní statistické interpretace. A zejména není v rozporu se striktní politickou nezávislostí instituce.
Dobrý den, ve své bakalářské práci jsem potřeboval data o zahraniční migraci ČR a nestačil jsem se divit, jak mizerná je tato statistika. Asi s tím nic bez potřebných zákonů o povinnosti občanů hlásit změny pobytu nenaděláte, ale přesto, nešlo by to zlepšit ?
Údaje o zahraniční migraci a jejich zkvalitňování je jedním z hlavních témat celosvětové debaty ve statistické komunitě a upřímně řečeno i její můrou na prsou. Do značné míry si odpovídáte sám, migrační statistika je silně závislá na právní úpravě povinností občanů při vystěhování či přistěhování se do dané země. Dále je ovlivněna úrovní administrativních zdrojů, z nichž statistika svá data čerpá. Naše instituce vede soustavnou debatu se všemi zainteresovanými orgány, jejímž cílem je zvýšení úrovně dat o zahraniční migraci. Podobné diskuse probíhají na úrovni mezinárodních organizací a bilaterálně s řadou národních statistických úřadů.
Dobrý den paně předsedo, co považujete za největší úspěch ČSÚ v loňském roce?
Bezchybně zpracované výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu a obecních zastupitelstev. Dále to, že se upevnilo vnímání ČSÚ jako nezávislé a důvěryhodné instituce, o čemž svědčí například ocenění v prestižní anketě Českých 100 nejlepších v kategorii Nezávislé opory demokratického státu.
Dobrý den, v jakých řádech se pohybuje rozpočet českého statistického úřadu a jaké investice Váš úřad v minulém roce provedl a jaké chystá do budoucna?
Činnost ČSÚ stojí ročně daňové poplatníky přibližně jednu miliardu korun, jinak řečeno - každého občana přijde statistika na sto korun ročně. Nejvýznamnější investicí v loňském roce bylo "přezbrojení" osobních počítačů. Všeobecně žijeme v období rozpočtových restrikcí, takže naopak řadu našich záměrů jsme museli přehodnotit.
Dobrý den, jakým způsobem spolupracuje ČSÚ se světovými statistickými úřady. Jste s touto spoluprácí spokojen?
Český statistický úřad má vynikající a velmi rozvinuté kontakty s celou řadou národních statistických úřadů, kde spolupracujeme na zcela konkrétních tématech (zahraniční obchod, národní účty, migrace, využívání administrativních dat), pravidelně se setkáváme s jejich šéfy a dalšími odborníky. Pokud jde o Evropskou unii, není žádným tajemstvím, že v nedávné době Eurostat prošel poměrně hlubokou krizí jež se projevila i ochabnutím vztahů k národním statistickým úřadům. Je faktem, že současné vedení Eurostatu vyvíjí maximální úsilí o zlepšení těchto vztahů, což se potvrdilo i při nedávné pracovní návštěvě generálního ředitele Eurostatu a jeho náměstkyně v Praze. ČSÚ velmi dobře spolupracuje se statistiky v OECD i se statistickými útvary OSN. K tomu chci dodat, že česká statistika je sebevědomou součástí mezinárodních statistických struktur a aktivně se podílí na řadě koncepčních aktivit směřujících ke zlepšení světové statistiky.
Dobrý den pane předsedo, jak hodnotíte činnost vaší předchůdkyně Marie Bohaté na evropském poli? Prosazuje zájmy ČR?
Začnu druhým Vaším dotazem: Marie Bohatá není v Eurostatu reprezentantem České republiky. Zájmy naší země tam z titulu své funkce prosazovat ani nesmí. K Vašemu prvnímu dotazu: Marie Bohatá určitě přispěla k už zmíněnému zlepšení vztahů Eurostatu k národním statistickým úřadům a mimo jiné se významně podílela na zpracování Etického kodexu evropské statistiky.
Dobrý den, můžete prozradit, zda existoval po r. 1989 politický tlak na ČSÚ? Jaký - stačí naznačit?
Já osobně jsem po roce 1989 nebyl svědkem žádného politického tlaku na naší instituci. Je ovšem pravdou, že v polovině devadesátých let, kdy jsme přecházeli na fixní termíny zveřejňování ostře sledovaných statistických informací (inflace, HDP, zahraniční obchod apod.), museli jsme některé netrpělivé politiky přesvědčit, že do doby zveřejnění jsou takové informace přísně embargovány a neposkytneme je opravdu nikomu. Důležité je, že během posledních 15 let se v české politické sféře a i v široké veřejnosti se stalo samozřejmostí vnímat statistiku jako apolitickou činnost a instituci. To je pro mě naprosto stěžejní princip.
Chci se vás pane předsedo zeptat, jak jsme na tom s populací, neboť média nás živí tím, že nastane dosti neveselá budoucnost.
Současné zvýšení porodnosti v České republice je určitě jevem přechodným. V nadcházejícím období bude nepochybně počet obyvatel přibývat díky zahraniční migraci. Základním trendem budocího demografického vývoje je však výrazné stárnutí české populace se všemi svými důsledky.
Dobrý den. Co považujete za největší brzdu dalšího rozvoje ČSÚ a statistiky v ČR obecně a co považujete za nejvetší výzvy ve vaší práci v příštích letech. Děkuji.
Největší problém a tedy největší výzvu vidím v podstatně vyšším využívání administrativních zdrojů dat. Tím se sníží zátěž našich respondentů (podniků i domácností), zrychlí se tok dat a zvýší se pružnost "statistické reakce" při zachycování některých moderních, velmi dynamických jevů, jako je informatizace aj. Problémem však je všeobecně nižší úroveň rozvinutosti takových zdrojů, někdy i ochota jejich správců taková data poskytovat a při konstrukci "svých" bází dat respektovat požadavky statistiky. I proto Český statistický úřad výrazně podporuje úsilí na zrychlení výstavby registrů veřejné správy.
Na závěr děkuji čtenářům za položené otázky i za zájem o činnost a výsledky ČSÚ. Přeji hezký den. Jan Fischer
