Atom, finský recept na nejisté ruské zdroje

Atom, finský recept na nejisté ruské zdroje

/Od našeho zpravodaje/

Ostrov Olkiluoto na západním pobřeží Finska vypadá spíš, jako by tu byla přírodní rezervace než jaderné zařízení. V podzimním slunci se leskne stříbrná kůra bříz, na čerstvém vzduchu voní borovice, nad hladinou zálivu létají hejna ptáků. Auta na silnici jezdí pomalu, aby náhodou netrefila přebíhajícího losa.
Když se však stromy rozestoupí, z lesa se vyhoupnou cihlově zbarvené budovy dvou bloků jaderné elektrárny a hned za nimi na dvacet vysokých jeřábů. Právě zde roste nový reaktor, který má být nejvýkonnějším a nejmodernějším na světě.

Třetina energie z jádra

Reaktor Olkiluoto 3 je finským receptem na problém, který trápí celou Evropu. Od roku 2010 má dodávat do sítě 1600 MW elektřiny (pro srovnání: maximální výkon každého ze dvou bloků Temelína je 1000 MW). Podíl jaderné energetiky na celkové finské výrobě se tím zvýší z 23 na 35 procent. Finsko sníží své emise oxidu uhličitého a z velké části se zbaví závislosti na ruské ropě a plynu.
Právě energetická spolupráce s Ruskem a dodávky ruských surovin byly hlavním tématem neformálního summitu Evropské unie, který se v pátek konal v Lahti, jen tři hodiny jízdy od stavby v Olkiluotu. Lídři zemí pětadvacítky se na něm snažili přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby s unií podepsal novou energetickou dohodu. Žádnou jednoznačnou záruku však od něho nezískali.
Finové se už před několika lety rozhodli jít vlastní cestou a vsadili na jadernou kartu. Nic jiného jim ani nezbývá.
"Spotřeba energie roste, kvůli globálnímu oteplování nemůžeme stavět nové uhelné elektrárny, nefouká tu silný vítr, nemáme řeky pro stavby vodních děl. A nemůžeme být příliš závislí na jednom dodavateli plynu," říká hlavní stavbyvedoucí nové elektrárny Martin Landtman. "Sečteno a podtrženo: jaderná energie je naší jedinou možností. A dřív nebo později si své možnosti musí spočítat i ostatní země," dodává.

Losos od elektrárny

Stejně prakticky uvažuje také většina obyčejných Finů. Podle průzkumu, který minulý týden zveřejnil list Helsingin Sanomat, je příznivcem jádra 60 procent obyvatel, proti je 35 procent. Svědčí to o tom, že ve Finsku se otočil trend, který před dvaceti lety vyvolala černobylská katastrofa.
Reaktor Olkiluoto 3 je prvním, který se po ní v Evropě začal stavět. A Finové již nyní uvažují, že začnou stavět další, v pořadí už šestý.
Podle francouzsko-německého konsorcia Areva-Siemens, které nový reaktor staví, půjde o nejbezpečnější jaderné zařízení na světě. Vznikne nad ním masívní betonový poklop, který jej prý uchrání třeba i před přímým zásahem největšího dopravního letadla.
O tom, že se elektrárny nebojí ani místní lidé, svědčí mimo jiné rybolov. Rybáři totiž s oblibou loví lososy, kteří v teplé vodě vypouštěné z chladícího zařízení reaktoru dorůstají neobyčejné velikosti. A nikdo nemá strach je podávat třeba i vlastním dětem.
Zařízení má také nejrozsáhlejší opatření pro případ havárie včetně velkého bazénu, kde by probíhalo kontrolované chladnutí roztaveného jádra. "My Finové nemáme rádi překvapení. Dokážeme, že jaderná energie je bezpečná," říká Veijo Ryhänen, poradce společnosti TVO, která bude elektrárnu provozovat.
Finové vyřešili i problém s jaderným odpadem. Poblíž Olkiluota už funguje mezisklad, kam míří radioaktivní materiál ze dvou existujících bloků elektrárny a dalších dvou, které stojí u městečka Loviisa poblíž Helsinek. Všechny pracují už přes 20 let.
Zároveň se staví trvalé úložiště odpadu. Do tři miliardy let staré žuly vrtají dělníci 500 metrů hluboký tunel, kterým projedou plně naložená nákladní auta. "Vyhořelé palivo vydrží na dně desetitisíce let," tvrdí Ryhänen.
Reaktor Olkiluoto 3 je navíc důkazem, že jaderná elektrárna může vzniknout i bez státních peněz. Celkové investice, které přesáhnout 3,2 miliardy eur, zaplatí šest velkých finských společností, jež společnost TVO vytvořily. TVO jim má prodávat elektřinu za výrobní cenu a přebytek dodávat do národní sítě.
Ne všechno ale probíhá zcela bez problémů. Francouzská společnost Areva na jaře oznámila, že se stavba Olkiluoto 3 kvůli technickým potížím zpozdí o rok a že se kvůli tomu v prvním pololetí letošního roku propadne její zisk. Příznivce jaderné energetiky to ovšem nijak neodradilo. Identický reaktor se nyní staví ve Francii a o koupi technologie uvažuje i řada dalších zemí.
V Olkiluotu začali dělníci ve stínu vysokých jeřábů minulý týden betonovat spodní část obalu reaktoru. Na stavbě jich nyní pracuje téměř 900. Na stavbě reaktoru se podílí na 60 podniků z 26 zemí světa. Je mezi nimi i plzeňská Škoda JS, která do Finska dodá zařízení za bezmála čtvrt miliardy korun.
"Češi vyrobí samé srdce reaktoru. Naprosto jim důvěřujeme, mají velké zkušenosti," říká Landtman.
Téměř panenská příroda kolem elektrárny v Olkiluotu není jedinou věcí, která návštěvníka překvapí. Nad areálem se totiž pomalu otáčí velká vrtule větrné elektrárny. "Máme ji tu kvůli testům. Jsme pro všechny obnovitelné zdroje, ale tohle je důkaz, že pro Finsko nemá větrná energie smysl. Zvlášť v zimě, kdy tady na severu lidé potřebují nejvíc energie na topení a na sauny, u nás vítr prostě nefouká," uzavírá Landtman.