Vypnuli proud. Němci se ptají: „Uslyšíme tuto větu často?“

Německo a domino efektem i část západní Evropy se v sobotu večer ocitlo na pár desítek minut ve tmě. Může za to přetížení, následné odpojení části elektrické sítě a nedostatek energie ve zbytkovém vedení. To víme. Co nevíme je, jak často se tak bude dít a kolik energie vlastně zbývá. Němci se ptají: "bude proud"?

Takové otázky si němečtí odborníci kladou již několik let. Paradoxně v těchto dnech jeden z velkých německých energetických koncernů vysílá reklamu se zvídavým děvčetem: "Mami, může proud někdy dojít?" Odpověď zní: "Ne". Skutečně? Tiché šeptání o silném tlaku na nabídku co nejlevnější elektřiny a šetření na úkor zastaralých zařízení, nechtěl dlouho nikdo slyšet. Přitom jsou sítě redukovány, zásoby v sítích odbourávány a produkční rezervy minimalizovány. Nemluvě o propouštění zaměstnanců a ztrátách odborníků.

Politici zuří
Dlouho se Němci spoléhali na své nejlepší elektrické sítě. Vedení, dlouhá přes 1,7 mil. km, byla celou Evropou považována za nejspolehlivější na celém kontinentě. Dnes politici kritizují energetické koncerny, že přes vysoké výnosy neinvestují dostatečně do údržby a výstavby sítí. Ty se hájí, že za posledních deset let bylo na opravy vynaloženo 50 miliard eur, jen v roce 2005 pak 2,4 miliardy eur do údržby vedení. Zasaženy byly o víkendu sítě všech velkých koncernů: E.ON, RWE, Vattenfall, EnBW. Bez proudu zůstalo 10 milionů Evropanů.

E.ON, který převzal za "blackout" zodpovědnost, tvrdí, že se schopnost koncernů projevila především v rychlém obnovení dodávek proudu. Předseda představenstva Klaus-Dieter Maubach podotknul, že "sítě jsou v dobrém stavu, stále se sledují a je do nich investováno". Politici naproti tomu poukazují na nutnost objemnějších investic do sítí a užší spolupráci národních regulačních úřadů. Vznik evropského dohlížecího úřadu však např. spolkový ministr životního prostředí Sigmar Gabriel označil za "nenutný".

Přitom energetická bezpečnost a výška cen závisí spíše než na politicích právě na mezinárodně působících zásobovatelích. Jen v Německu na víceméně monopolistických základech profitují čtyři energetické koncerny. Politici hledají cestu, jak nebýt závislými na plynu a ropě z východu, přitom se stávají závislí na západních energetických koncernech.

Zelená naděje
Snem Němců je do roku 2021 odstavit všechny atomové elektrárny a redukovat ty uhelné. Deficit mají kompenzovat obnovitelné energie. Na přenos elektřiny ze severu na jih jsou však zapotřebí nová vedení, ta mají být do roku 2015 prodloužena o 850 km. V roce 2020 se počítá s 20% energie z obnovitelných zdrojů, v roce 2050 s 50%. Svaz pro elektrotechniku, elektroniku a informační techniku však upozorňuje, že musí být zajištěna kombinace všech typů zdrojů energií. Dnes pochází elektrická energie v Německu z jádra (26%), hnědého (25%) a černého (22%) uhlí, zemního plynu (11%) a obnovitelných energií (10%).

Spotřeba energií je v Německu již dlouhá léta stabilní, mírně dokonce klesá. Nachází se 4,5% pod úrovní roku 1990. Podle současné roční spotřeby vydrží zásoby uhlí na 95 let, zdroje na 470 let, zásoby plynu 70, resp. 75 let, u ropy se počítá s 42, resp. dalšími 21 roky. Na energetické konferenci v dubnu letošního roku oznámila kancléřka Merkelová záměr investovat do roku 2012 40 miliard eur do obnovitelných energií a více než 30 miliard eur do elektráren a sítí. V představené 94 stránkové studii však plán nabízející konkrétní řešení chybí. Nutno podotknout, že poslední plán, iniciovaný kancléřem Schmidtem, pochází ze 70. let. Hledání odpovědi na otázky energií bude ostatně i prioritou německého předsednictví EU.

Bude proud?
Stephan Kohler, vedoucí Německé energetické agentury (Dena), odmítá jakékoli zanedbání vývoje sítí a tvrdí, že se není v budoucnosti třeba bát velkých výpadků. "Dodávky zůstanou i při zvýšeném napájení větrnou a solární energií, stejně stabilní jako doteď.", říká Kohler. Výsledky dubnové konference dávají tušit, že energetických zdrojů je zatím dostatek, oříškem bude zakotvení pravidel tržního hospodářství na německém energetickém trhu. Podle Eberharda Mellera, vedoucího Svazu elektrického hospodářství (VDEW), stojí energetické hospodářství v ohledu na nutné investice na "samotném počátku". Německo by navíc podle Mellera mělo využít příležitosti předsednictví EU "ke stimulaci vývoje konkurenceschopnosti na trhu energií nejen ve svých hranicích, ale v celé Evropě."

Autor je spolupracovníkem serveru iHNed.cz a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky