Otravu bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka prý mohl nařídit i bývalý manažer ropné společnosti Jukos Leonid Něvzlin. Podezření ve středu vyslovila ruská generální prokuratura.

Většinový podíl v mezitím zkrachovalém Jukosu získal Něvzlin, žijící v izraelském exilu, od uvězněného ropného magnáta Michaila Chodorkovského, který byl v Rusku loni odsouzen na osm let do vězení za daňové úniky. Něvzlin popírá jako vykonstruovaná ruská obvinění, že se prý dopustil zpronevěry, daňových úniků a organizování nájemných vražd. V minulosti Izrael ani USA nevyhověly ruským žádostem o Něvzlinovo vydání.

"Mezi posuzované verze (Litviněnkovy otravy) patří ta, že ji mohli nařídit stejní lidé, na které je vystaven mezinárodní zatykač za závažné a velmi závažné zločiny. Mezi ně patří i Leonid Něvzlin," uvedla generální prokuratura v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters.

Důvody, které vedly k zavraždění Litviněnka, nejsou zcela jasné. Nejčastější spekulace uvádějí, že tento bývalý agent ruské tajné služby byl nebezpečný svým mocným ruským nepřátelům, protože mohl získat informace, které by je mohly ohrozit. Litviněnko před smrtí ze své otravy obvinil přímo ruského prezidenta Vladimira Putina, Kreml to však důrazně popřel.

Italský vyšetřující soudce dnes v Římě vyslýchal Maria Scaramellu, jednoho z posledních lidí, s nimiž se v Londýně sešel Litviněnko před svým zavražděním.

Scaramellu zatkla italská policie v neděli hned po návratu z Londýna. Zadržení však zřejmě nesouviselo přímo s Litviněnkovým případem. Římská prokuratura začala vyšetřovat Scaramellu v souvislosti s ilegálním obchodem se zbraněmi ještě před Litviněnkovou listopadovou smrtí způsobenou otravou vysoce radioaktivním poloniem 210.

Scaramella se sešel s Litviněnkem v jedné japonské restauraci v Londýně 1. listopadu, tedy v den, kdy bývalý špion onemocněl. Otravě radioaktivním poloniem 210 podlehl 23. listopadu.

Při kontaktu s Litviněnkem bylo zasaženo zářením několik osob, mimo jiné i Scaramella, který byl po pozorování propuštěn z londýnské nemocnice 6. prosince. Britští lékaři zjistili, že dávka záření, které byl Ital vystaven, nebyla zdaleka smrtelná.

Scaramella je podle médií poměrně záhadná osoba. Představuje se jako bezpečnostní expert a mezinárodní poradce, nicméně žádné seriózní reference to nepotvrzují. V roce 2002 prý působil jako konzultant komise, zkoumající infiltraci někdejší sovětské rozvědky KGB do Itálie. Podle ministerstva zahraničí se několikrát snažil o přijetí do italských tajných služeb, ale marně.

Nejasný je i motiv jeho schůzky s Litviněnkem 1. listopadu; ukázal mu prý zprávy z elektronické pošty od důvěryhodného zdroje, který údajně identifikoval možné vrahy ruské investigativní novinářky Anny Politkovské, jakož mu i předal seznam dalších potenciálních obětí, včetně sebe sama a Litviněnka.