Spolu se současným prezidentem Georgem Bushem se ho zúčastnili i všichni žijící bývalí prezidenti - James Carter, který Forda v Bílém domě v roce 1976 vystřídal, otec nynější hlavy státu George Bush starší a jeho nástupce Bill Clinton.
Místem posledního odpočinku prezidenta Forda bude areál muzea nesoucího jeho jméno ve městě Grand Rapids v Michiganu, kde Ford vyrůstal a nastoupil svoji politickou dráhu. Uložen do hrobu tam bude ve středu.
Církevního obřadu v Národní katedrále, kde se shromáždilo přes tři tisíce smutečních hostů, se zúčastnila také bývalá první dáma, osmaosmdesátiletá Betty Fordová, prezidentovi tři synové a dcera a jejich rodiny.
Přítomni byli rovněž zástupci zahraničních vlád. Českou republiku reprezentoval první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. 
Fordova historická role v prezidentském úřadu, v němž strávil pouhé dva a půl roku, je spojována především s uklidněním situace po aféře Watergate s tajným odposlechem v ústředí Demokratické strany, v jejímž důsledku musel Bílý dům předčasně opustit prezident Nixon. Měsíc po nástupu do úřadu mu Ford udělil generální pardon, což bylo nejdříve vnímáno rozporuplně, ale později tento akt nalezl pochopení jako gesto k celonárodnímu usmíření a utišení rozbouřených politických vášní.
Smuteční řečníci včetně George Bushe staršího, který za Fordovy vlády řídil zpravodajskou službu CIA, a bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera připomněli Fordův podíl na obnově důvěry Američanů v politiku a její vrcholné představitele. Upozornili také na jeho zásluhy v zahraniční politice, včetně podpory občanských a lidských práv v tehdejších komunistických zemích.
