Zakleté silnice, S8 a polský korek
Se vstupem do Evropské unie si Poláci i návštěvníci Polska slibovali, že se rychle začnou budovat silnice a dálnice, první hrozivě zanedbané, druhé téměř neexistující. Jejich stavba jako by ale byla v Polsku zakletá. Z 2300 kilometrů dálnic, jež měly stát do roku 2015, je v provozu jen necelých pět set.
Nejnovější zpráva vyráží dech i otrlým polským řidičům: rychlostní silnice S8, která měla spojit jihozápad země (Vratislav) se severovýchodem (Bialystokem), je uprostřed trasy na hranici Lodžského a Velkopolského vojvodství naplánována tak, že se její větve rostoucí z obou stran minou o 5,5 kilometru.
"Dosud byl vybudován jen kousek u Vratislavi, ale letos se mělo začít rychle stavět, protože silnice má být hotova v roce 2013," napsal list Gazeta Wyborcza.
Dva plány jednoho úřadu
Oním problematickým místem je městečko Wieruszów, kolem něhož dva regionální úřady téže státní agentury, tedy Státního ředitelství silnic a dálnic, naplánovaly dvě rozdílné objezdové trasy, jednu ze severu, druhou z jihu.
V obou vojvodstvích už počítali s trasami ve svých územních plánech, ovšem ta velkopolská už je v úředním schvalování dál. V její prospěch chce proto ředitelství silnic plány změnit, ale obyvatelé Wieruszówa se proti tomu bouří. Silnice by totiž vedla jen kousek od městečka a jeho starobylého centra. Místní úřady by musely úplně předělat plán územního rozvoje.
"Měli jsme už všechno nachystáno, a teď se má všechno najednou měnit," stěžovala si starostka města Iwona Szkopińska. Ustoupit nechce nikdo, samospráva má na dohodu čas do 15. ledna.
Plán na S8 je jen jednou z mnoha absurdit, které stavby polských dálnic a silnic provázejí. Od léta například kvůli nedodělaným dálnicím a křižovatce čtyř důležitých silnic nemohou spát obyvatelé Strykówa pod Varšavou. Premiér Jaroslaw Kaczyński tu sice v létě slavnostně otevřel kus dálnice, ale do centra městečka se nyní valí stovky kamionů denně. Silnice jsou přitom vládní prioritou.
"Nelze již dopouštět, aby vjezd do naší země vypadal jako vstup do jiné civilizace," řekl v programovém prohlášení premiér.
Virtuální dálnice
Stavba silnic a dálnic patřila mezi priority i všech předchozích vlád Polska. Stát na jejich stavbu vydává ohromné prostředky, které ale ve velké míře mizí ve spleti firem, které vyhrály konkurzy na stavbu a provozování dálnic.
Například v roce 1997 získala koncesi na stavbu dálnice A1 mezi Gdaňskem a Toruní firma, která měla tři zaměstnance. Jiná společnost, která měla začít stavbu dálnice A2 na západě země v roce 1997, začala s prvními pracemi až v roce 2001. A2, která má plnit roli mostu do západní Evropy, už stojí, končí v poli několik desítek kilometrů od hranice s Německem.
Polská média se předhánějí v odhadech, kolik stojí kilometr polské dálnice a zda je to nejvíce v Evropě nebo na světě. Vstup do EU navíc paradoxně ještě posílil zácpy, neboť za peníze z evropských fondů se začaly mnohé hlavní silnice opravovat. Slovo zácpa, neboli "korek", nikdy Poláci neříkali tak často.
