Jednání mezi Srby a kosovskými Albánci o budoucnosti Kosova, která se konala více než rok pod záštitou OSN, skončila ve slepé uličce. Prohlásil to zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari po skončení posledního kola rozhovorů ve Vídni. Jeho návrh na uspořádání jihosrbské provincie, s nímž Srbové nesouhlasí, bude nyní předložen k projednání Radě bezpečnosti OSN.


"S politováním musím říci, že strany neprojevily žádnou vůli ustoupit ze svých postojů," řekl Ahtisaari. V prohlášení srbské a kosovskoalbánské strany ke statusu Kosova není žádný společný základ.


Srbští vedoucí představitelé návrh odmítají, protože se obávají, že povede nakonec k úplné nezávislosti Kosova a může vyvolat nestabilitu v oblasti. Kosovští Albánci, kteří s Ahtisaariho plánem souhlasí, naopak doufají, že jim umožní vybudovat moderní demokratický stát.


Ahtisaari potvrdil, že během března předá svůj návrh na uspořádání jihosrbské provincie Radě bezpečnosti OSN, aby o něm rozhodla. Jeho projekt slibuje Kosovu omezenou svrchovanost pod mezinárodním dohledem; Kosovo by mělo dostat i vlastní ústavu, symboly, ozbrojené síly i právo vstupovat do mezinárodních organizací. Srbská menšina by měla mít zaručenu zvláštní ochranu.


Kosovští Albánci spoléhají na to, že Ahtisaariho návrh se těší podpoře Západu. Naopak Srbové doufají, že by jejich tradiční spojenec, Rusko, mohl plán vetovat. Albánci však vyjádřili naději, že i Moskva plán podpoří, pokud bude označen za výjimečné řešení, které nepředstavuje precedens pro jiné podobné spory.


Jednání se za srbskou stranu účastnil prezident Boris Tadić, premiér Vojislav Koštunica i ministr zahraničí Vuk Drašković, z Prištiny přijeli kosovský prezident Fatmir Sejdiu a předseda vlády Agim Çeku.


Kosovo je formálně stále součástí Srbska, ale fakticky se nalézá pod správou OSN. Ta začala v roce 1999, kdy zásah NATO donutil tehdejšího srbského vůdce Slobodana Miloševiče ukončit tažení proti kosovským povstalcům. Kosovští Albánci, tvořící 90 procent místní populace, touží po nezávislosti. Srbsko je však ochotné jim udělit nanejvýš širokou autonomii, protože pokládá Kosovo za kolébku své kultury a státnosti.