Tím, že Klaus jako hlava státu zařadil koncem týdne víza mezi témata rozhovorů se špičkou americké politické scény, upozornil, jak citlivá je to pro Čechy otázka. Zda jeho mise přinese efekt, ukážou nadcházející týdny.

Ještě před dvěma lety Klaus po setkání s prezidentem Georgem Bushem v Bílém domě říkal, že víza nejsou tématem pro jednání hlav států. Nyní o nich hovořil s viceprezidentem Richardem Cheneym, s demokratickou předsedkyní dolní komory Kongresu Nancy Pelosiovou, s vůdcem demokratů v Senátu Harrym Reidem a dalšími osobnostmi.

O zrušení víz pro Čechy, Slováky a občany dalších demokratických a spojeneckých zemí, zejména nových členů Evropské unie, se rozhoduje nyní v Kongresu. Klaus neměl možnost oslovit všechny jeho členy, ale přes vedoucí činitele demokratické většiny jim vzkázal, že současný stav představuje pro Čechy problém.

Ujištění Pelosiové a Reida, že jsou nakloněni změně a že nynější režim je vůči Čechům nespravedlivý, ovšem samo o sobě příliš neznamená. Vzhledem k tomu, že úprava vízového režimu je jen dílkem rozsáhlého zákona o zvýšení bezpečnosti Američanů po teroristických útocích z 11. září 2001, zůstává otázkou, zda vízová pasáž nebude v rámci politických obchodů znehodnocena pozměňovacím návrhem či zcela vyškrtnuta. Nejisté je, zda zákon jako celek vůbec bude v Senátu schválen. A i kdyby byl, nezačne platit okamžitě, protože je ještě nutné sladit ho s obdobou normou přijatou v lednu Sněmovnou reprezentantů. V ní se o vízech nehovoří vůbec.

Přesnějším časovým odhadům platnosti případného zrušení víz se všichni brání; jediným termínem, který dosud padl, tak zůstává hranice Bushova funkčního období, které skončí v lednu 2009.

Prezident Bush, pokud v zákonu nebudou pro něho nepřijatelné změny, ho zřejmě podepíše. Administrativa už pochopila, že na občany spřátelených zemí, které ctí a dodržují stejné principy jako USA a bojují po jejich boku proti terorismu, nemohou mít Spojené státy dvojí metr. Zatím ovšem občanům většiny starých zemí EU povolují příjezd bez víz, po lidech z nových zemí je ale stále požadují.

Cestou ke sjednocení přístupu, kterou obsahuje i návrh zákona, je zpřísnění bezpečnostních prvků při identifikaci osob vstupujících na americké území, případně USA opouštějících. Imigrační hledisko vtělené do kontroverzní hranice tří procent odmítnutých žádostí o víza z jednotlivých zemí jako podmínky pro zařazení do bezvízového režimu už vláda neprosazuje.

V Kongresu ovšem na tento problém panují různé pohledy, včetně extrémních názorů na zrušení bezvízového režimu i těm 27 státům, které ho už mají. Mezi množstvím pozměňovacích návrhů se objevil i podnět, aby zůstala zachovaná tříprocentní klauzule či aby byla nahrazena nebo doplněna podmínkou desetiprocentního maxima odmítnutých žádostí o víza v uplynulém roce. Mohou se objevit návrhy na postupné zapisování zemí na seznam bezvízových států či případné další obstrukce.

Prezident Klaus při svých jednáních o vízech zdaleka nešel do těchto podrobností. Jimi se naopak zabývá česká diplomacie ve Washingtonu, která kolem sebe shromáždila tým diplomatů z dalších zemí usilujících o zrušení víz. S jeho pomocí se snaží přesvědčovat americké zákonodárce, aby přijali jasný a nikoho nediskriminující zákon. V rámci tlaku na Kongres uvažuje tato skupina i o najmutí lobbistické firmy, která by s prosazením jejích zájmů v parlamentu pomohla. Lobbování je v USA běžnou a legální metodou jednoznačně regulovanou americkými zákony.

Navzdory citlivosti vízové otázky pro české občany se americká média tomuto tématu nevěnovala. Zaznamenala především další z bodů Klausovy agendy ve Washingtonu, jímž bylo uvažované vybudování radarové stanice amerického protiraketového systému na českém území. Více pozornosti než vízům věnovala také Klausovým odmítavým názorům na katastrofické scénáře týkající se globálního oteplování.