Americký prezident George Bush a demokraté začali vyjednávat o kompromisu ohledně zákona, který spojuje financování bojových operací v Iráku a Afghánistánu se stahováním amerických vojáků z Iráku. Informovaly o tom dnes světové agentury. Normu, na níž se shodly obě komory amerického Kongresu, Bush v úterý podle očekávání vetoval právě kvůli termínu stažení amerických vojáků z Iráku a Sněmovna reprezentantů dnes prezidentské veto nepřehlasovala.
V dolní komoře Kongresu dnes pro zákon hlasovalo 222 a proti 203 poslanců. Potřebnou dvoutřetinovou většinu se tak zastáncům zákona podle očekávání nepodařilo získat.
Sporný zákon vyčleňuje 124 miliard dolarů na mimořádné výdaje, z nichž většina (přibližně 100 miliard) má jít na válku v Iráku a boje v Afghánistánu. Součástí je i ustanovení, že nejpozději 1. října musí začít stahování amerických vojsk z Iráku; dokončeno by mělo být o šest měsíců později.
"Navrhnout harmonogram stahování je jako navrhnout datum prohry, a to by bylo neodpovědné," řekl Bush poté, co použil druhé veto za dobu svého prezidentování. Tím prvním zablokoval loni výzkum embryonálních kmenových buněk. Úterní veto zdůvodnil tím, že v návrhu je hodnocení vojenského velení nahrazeno názory politiků. Zdůraznil, že stažení vojáků by uvrhlo Irák do nového chaosu a posílilo by radikály.
Požadavek na stažení vojáků prosadili do zákona demokraté, kteří mají od začátku roku v Kongresu většinu. Nemají však dost hlasů na přehlasování veta. I proto se snažili ještě na poslední chvíli prezidenta přesvědčit, aby zákon podepsal.
"Prezident uvrhl naše vojáky do občanské války," řekl šéf demokratické senátní většiny Harry Reid. "Realita potvrzuje to, co všichni víme: je nutná změna kurzu," řekl s tím, že v Iráku zahynulo od invaze v roce 2003 přes 3300 amerických vojáků.
Bush vetoval zákon v den čtvrtého výročí svého projevu na palubě válečné lodi Abraham Lincoln, kde oznámil konec hlavních bojových akcí v Iráku. Odmítnutí zákona znamená jeho nejvážnější střet s Kongresem od vítězství demokratů v listopadových parlamentních volbách.
Prezident pozval vedení Kongresu na dnešek do Bílého domu. Řekl, že chce pracovat s poslanci na návrhu, který by neurčoval umělý harmonogram, nevměšoval by se do vedení války a dal by vojákům peníze, které potřebují. "Chceme spolupracovat s prezidentem a dospět k dohodě, ale zatím je mezi námi propast," řekla šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová, pesimistická ohledně možnosti kompromisu s prezidentem. "Prezident chce bianco šek, ale Kongres mu ho nedá," dodala.
Financování války je zatím zajištěno do letošního července, proto by zákon měl být projednán nejpozději koncem května. Demokraté se v této době budou snažit najít kompromis, což může zkomplikovat skutečnost, že demokratická strana začíná být v otázce Iráku čím dál tím víc roztříštěná, připomíná dnes agentura AP.
Před setkáním s Bushem demokraté podle agentury AFP uvedli, že o nové verzi by se mohlo ve sněmovně hlasovat do dvou týdnů. Republikáni zatím stojí víceméně jednotně za Bushem, ale někteří demokraté věří, že jejich solidarita časem dostane trhliny - především proto, že průzkumy veřejného mínění jsou výrazně pro odsun z Iráku.
Mezi zákonodárci už neoficiálně kolují kompromisní řešení. Podle některých by měl Bush každý měsíc oficiálně potvrdit, že irácká vláda plně spolupracuje s USA v určených oblastech, jiné chtějí Iráčany vedený program odzbrojování milicí či plán na spravedlivé rozdělování ropných zisků.
Demokratičtí kandidáti na prezidenta tvrdí, že válka musí skončit, a říkají, že kdyby oni byli v Bílém domě, stáhli by vojáky z Iráku. Přední republikánští kandidáti naopak podporují Bushovu snahu zvýšit počet vojáků v Iráku, aby se pokusili stabilizovat situaci v této zemi.
"Jediným tahem pera prezident Bush umíněně ignoroval vůli Američanů a většiny Kongresu. A co je horší, ignoruje i realitu v Iráku," řekl demokratický senátor a kandidát na prezidenta Barack Obama.
"Prezident jasně svým vetem ukázal, že je překážkou na cestě k ukončení války, které by umožnilo našim vojákům vrátit se domů," řekla jeho kolegyně a konkurentka pro boj o Bílý dům, bývalá první dáma USA Hillary Clintonová.
Senátor a republikánský kandidát na prezidenta John McCain naopak vřele uvítal prezidentovo veto. "Prezident Bush vyslal jasné poselství našim nepřátelům. Amerika se nevzdá Al-Káidě v Iráku," řekl.
