"Kvůli špatné vízové politice přicházíme o peníze,"

Kvůli špatné vízové politice přicházíme o peníze

Devizové příjmy z turistiky dosáhly loni v České republice přibližně 96 miliard korun. Přesto je to v absolutních číslech i v přepočtu na obyvatele méně než například v Maďarsku. Ředitel vládní agentury Czech Tourism, David Gladiš, tvrdí, že Česká republika přichází o vysoké příjmy z cestovního ruchu i vinou špatné vízové politiky.

hn: Co odrazuje cizince od návštěvy České republiky?
Jednoznačně nejvíce stížností nám chodí na chování taxikářů a klamavou reklamu směnáren. Obě věci se již naštěstí pohnuly k lepšímu. Na seznamu je však i prostituce i drobná kriminalita.

hn: A co víza?
Skutečně velkou překážkou, kde nás zlepšení teprve čeká, je naše vízová politika. Za prvé víza požadujeme i po občanech těch zemí, kde je to zcela zbytečné: po Kanaďanech a Australanech. Za druhé v zemích, kde je vízová povinnost potřebná, způsob vydávání víz odrazuje především seriozní turisty a obchodníky. To platí o Rusku, bohatých arabských zemích, Číně a podobně.

hn: Naše víza jsou pro cizince v porovnání se zeměmi západní Evropy poměrně drahá...
Ano. Naše víza jsou skutečně mnohdy dražší než víza do západoevropských zemí. Navíc jejich vyřízení trvá déle, podmínky a formulář není možné stáhnout z internetu ani okopírovat, víza nelze vyřizovat poštou a někdy ani prostřednictvím cestovní kanceláře. Nežádoucí osoby tyto postupy jistě neodradí, seriózního turistu určitě ano.

hn: Utratí u nás v přepočtu k místním cenám cizinci méně peněz, než je tomu v okolních státech?
Ano utratí méně. Zatím u nás totiž není nabídka doprovodných služeb tak rozvinutá jako například v Rakousku. Kupodivu i Maďarsko je v tomto směru dál než naše republika.

Česko má nižší příjmy z turistiky než Maďarsko

hn: Jak vysoké jsou příjmy z příjezdové turistiky pro náš stát?
V roce 2002 zde zahraniční turisté, respektive ti, kteří zde strávili alespoň jednu noc, utratili přibližně 96 miliard korun. Pro letošní rok odhadujeme přibližně stejné příjmy.

hn: Je to hodně, nebo málo, dá se to porovnat například s výdaji, které utratili v Česku samotní Češi?
Ve vnitrostátní turistice Češi utratili kolem 72 miliard korun.

hn: Kolik peněz utratí cizinci v okolních státech? Jak si stojíme v tomto srovnání?
V Maďarsku zahraniční turisté utratili 3448 miliónů eur. V Rakousku dokonce 11 466 miliónů eur. V Česku to však bylo pouhých 3125 miliónů eur. Je zřejmé, že náš turistický potenciál využíváme tak z poloviny. Maďarsko má objektivní podmínky pro cestovní ruch horší, příjmy jsou přesto podstatně vyšší.

hn: Zvyšují se, nebo se snižují tyto příjmy za posledních pět let?
Od roku 2001 příjmy z cestovního ruchu klesají na celém světě. Česká republika nebyla výjimkou. Díky podstatně promyšlenější a cílenější propagaci jsem však pro rok 2004 optimista a očekávám meziroční nárůst příjmů i počtu turistů o deset až dvanáct procent.

hn: Nejvyšší útratu v přepočtu na jednoho turistu zde "zanechávají" Japonci. Přesto zde tráví jen minimum času. Jak je tedy chcete do České republiky přilákat, případně jak je chcete přesvědčit, aby zde trávili delší čas?
Mohl bych vypočítávat: prospekty a web v japonštině, zastoupení v Tokiu, organizování cest pro japonské novináře a cestovní kanceláře a podobně.

hn: Kam směřuje nejvíce Japonců?
Japonci u nás během svých typicky uspěchaných zájezdů po celé střední Evropě obvykle navštíví jen Prahu a Český Krumlov. Zaměřili jsme se proto na to, abychom do jejich "turistické mapy" a do katalogů japonských cestovek prosadili další místa, konkrétně Litomyšl, Kutnou Horu, Lednicko-valtický areál a Třebíč.

hn: Pokud tedy pomineme Prahu, z jakého regionu plynou do státní kasy nejvyšší příjmy z turistiky?
Po Praze je díky svým lázním nejvýznamnější Karlovarský kraj a díky Krkonoším Královehradecký. V každém z těchto krajů letos strávilo alespoň jednu noc kolem 320 tisíc turistů. Na konci žebříčku jsou zatím Vysočina a Pardubický kraj, kde loni přespalo méně než 100 tisíc turistů.

Za oživením světové turistiky bude stát Čína

hn: Světová turistická organizace (WTO) tvrdí, že na počátku oživení cestovního ruchu by mohla stát Čína. Souhlasíte s tímto názorem?
Určitě. Čína je pro světovou turistiku obrovská šance.

hn: Jak s touto prognózou pracujete? Vytváříte speciální podmínky pro příjezdovou turistiku čínských turistů do Česka?
Od října máme prospekty v čínštině, minulý týden jsme se poprvé účastnili veletrhu v Kunmingu, v únoru plánujeme veletrh v Šanghaji. Po Francouzích jsme navíc první zemí v Evropě, která má webové stránky země v čínštině. Příští rok nadto otevřeme v této zemi své zastoupení. Z toho je zřejmé, že Čínu opravdu považujeme za klíčový trh do budoucna.

hn: Kolik Číňanů loni do České republiky přijelo?
Loni k nám přijelo asi deset tisíc Číňanů, a to většinou na obchodní cesty. Ohromnou brzdou pro zvýšení počtu čínských turistů je vydávání víz. V tomto směru jsme mnohem strnulejší než například Němci nebo Maďaři. Jen pro srovnání : Například sousední Německo navštívilo loni více než 220 tisíc čínských turistů.

hn: Česká republika bude od května příštího roku v Evropské unii. Existuje v tomto společenství nějaká agentura, která by se starala o propagaci turistiky v celé unii?
Vládní agentury evropských zemí, které propagují, se sdružují v European Travel Commision. Toto sdružení připravuje například marketinkové kampaně v Severní Americe, Japonsku a Brazílii.

hn: Jak vysoké jsou roční náklady na reklamu České republiky v zahraničí?
V tomto roce jsme dali nejvíce peněz do rozvoje našich dvaceti zahraničních zastoupení, a to asi 45 miliónů korun. Dalších třicet miliónů korun padlo na účast na přibližně padesátce zahraničních veletrhů a třicet miliónů na výrobu propagačních map, prospektů, filmů a fotek. Další peníze jsme potřebovali například na práci se zahraničními novináři. Do České republiky jich naším prostřednictvím přijelo více než tři stovky. Zbytek peněz šel na analýzy, práci v regionech, provozování dvou informačních center a podobně. Klasickou reklamu jsme prakticky nedělali žádnou. S takovým minimem peněz by to bylo neefektivní.

hn: Je běžné, že se vládní turistické agentury starají o propagaci své země v zahraničí?
Obdobné agentury, jako je Czech Tourism, jsou ve všech evropských zemích. Ve většině z nich přitom vznikly hned po 2. světové válce. Mají tedy přinejmenším o čtyřicet let delší zkušenost než my. Podle počtu zaměstnanců, poboček v zahraničí i rozpočtu patříme stále mezi ty nejmenší. Snad s výjimkou Slovenska a pobaltských zemí. Nedostatky máme i na úrovni propagace hlavního města. Všechny významné evropské metropole totiž své propagační agentury mají. Praha je zatím výjimkou.

hn: Agentura Czech Tourism je podle vašich slov malou kanceláří i z pohledu počtu zaměstnanců. Kolik lidí tedy zaměstnáváte?
Máme padesát pět zaměstnanců. Víc lidí prozatím ani nepotřebujeme. Nicméně Maďarsko, stejně jako Nizozemsko, zaměstnává na propagaci svého státu více než 200 lidí. Obdobně jsou na tom i Rakušané. A dokonce Španělsko, které má ideální podmínky pro letní dovolenou, má ve vládní agentuře zaměstnáno přes pět set lidí.

hn: S jak vysokým rozpočtem hospodaříte?
Náš rozpočet, ze kterého hradíme propagaci České republiky v zahraničí je zhruba 165 miliónů korun. Pro rok 2004 se nám však podařilo získat významné navýšení rozpočtu a dostaneme se tak poprvé přes 200 miliónů korun. Takže zatímco letos jsme měli například šestkrát méně peněz než naši maďarští kolegové, příští rok už budeme mít na propagaci v zahraničí jen pětkrát méně.

hn: Například Rakousko velmi často inzeruje v zahraničí a propaguje své turistické cíle. To samé dělá Mexiko, Thajsko a podobně. Proč se reklama na Českou republiku neobjevuje například na CNN či v exluzívních zahraničních časopisech? Je důvodem nízké inzerce nedostatek peněz?
Doposud jsme na to skutečně neměli peníze. Díky navýšení rozpočtu Ministerstvem pro místní rozvoj, zejména díky podpoře prvního náměstka Ivo Hartmanna, však v příštím roce budeme mít historicky první reklamní kampaň České republiky v zahraničí. Proběhne ještě před vstupem do Evropské unie na několika evropských televizních stanicích.

David Gladiš
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodní politika a diplomacie. V současnosti studuje doktorandské studium s tématem komunikace v mezistátních vztazích. Od listopadu 1993 pracoval jako tajemník ministra vnitra. V srpnu 1997 se stal poradcem ministra financí a od dubna 1998 pracoval jako poradce prezídia a vedoucí oddělení metodiky Komise pro cenné papíry. V letech 2000 až 2002 byl ředitelem pro komunikační strategii v české PR agentuře AMI Communications. Poté soukromě působil několik měsíců jako public relations konzultant. Od října 2002 je ředitelem vládní agentury CzechTourism, dříve České centrály cestovního ruchu.
Na jaře 2003 byl zvolen do prezídia European Travel Commision (ETC), která sdružuje vládní agentury propagující země Evropské unie v zahraničí.
David Gladiš je ženatý, bezdětný. Je čtyřnásobným mistrem ČR v lezení (1985 - 89), mezi jeho záliby patří cestování (expedice po stopách Marka Pola) . (hpv)