Ekologická daň: méně lidí bez práce?
Ekologická daňová reforma, kterou zahájila Evropská unie, sice zvýší ceny elektřiny, benzínu či plynu, v Česku by zároveň mohla přinést až desítky tisíc nových pracovních míst a snížit nezaměstnanost až o dvě procenta.
V předběžných výpočtech k tomu dospěli členové meziresortní pracovní skupiny, která návrh daňové reformy připravuje.
U nafty a benzínu přitom Česko směrnici Evropské komise o ekologické dani už plní. Od ledna se totiž zvýší spotřební daň, takže nafta zdraží o 2,20 koruny a benzín o 1,20 koruny za litr.
Princip reformy je jednoduchý: Zvýší se daně surovin a výrobků, které zatěžují životní prostředí. Zároveň se sníží jiné daně, například daň z příjmů či sociální pojištění, takže stát nakonec vybere na daních stejně. Lidem by tak zůstalo více peněz, zároveň by se snížilo zdanění ceny práce, což by mohlo vést k vytváření nových míst.
"Naše propočty ukazují, že v mnoha sektorech by zaměstnání dodatečných pracovníků a následné zvýšení produkce, přineslo zaměstnavatelům vyšší zisk, než kdyby si "ušetřené" peníze ponechali," tvrdí Jan Brůha z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku a člen meziresortní komise.
Nová pracovní místa by podle Brůhy mohla vzniknout například ve službách anebo v oborech spojených s výpočetní technikou. Brůha vychází i ze zkušeností z jiných zemí, kde ekologická daňová reforma začala už před několika lety.
"Odhady hovoří o tom, že v Německu, Velké Británii nebo v Dánsku vzniklo řádově desetitisíce pracovních míst," říká Brůha.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má v týmu expertů pracujících na návrhu ekologické reformy také svého člověka, však upozorňuje, že je zatím předčasné mluvit o konkrétních počtech nových pracovních míst.
"V současné době se o reformě teprve jedná a celá věc není zdaleka uzavřena. Nehledě na to, že snížení daňového zatížení práce je pouze jednou z variant kompenzace za vyšší energetické daně," poznamenává mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová.
Variant, jak kompenzovat zvýšenou energetickou daň, je dvanáct. "Vyšší náklady se dají například propočíst do důchodů a dávek v nezaměstnanosti. Dalším řešením je snížení sazby DPH," říká Milan Ščasný z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a člen meziresortní komise.
Další změnu do chystané reformy může vnést i Ministerstvo financí, které hodlá s Bruselem dohodnout několikaletý odklad, aby Česko nemuselo zavádět novou spotřební daň na uhlí, elektřinu a plyn už příští rok v květnu, kdy republika vstoupí do unie.
Evropská komise počítá s tím, že se ekologická daň bude postupně zvyšovat. Někomu se však zcela vyhne. Mezi výjimky patří obnovitelné zdroje energie, jejichž elektřina je v současnosti dražší než například z uhelných elektráren.
"Tím by se měla zvýšit konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů," říká Martin Bursík, poradce Ministerstva životního prostředí a člen meziresortní komise.
Konkrétní scénáře ekologické daňové reformy by měla komise zveřejnit počátkem roku. Představu ekologických daní už zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Například cena tříděného hnědého uhlí by se měla do roku 2030 zdvojnásobit.
"Investice do energeticky méně náročných a ekologicky přijatelnějších technologií se vyplatí průmyslu i domácnostem," soudí Milan Ščasný z Univerzity Karlovy.
