V Tichomoří plave ostrov odpadů

www.ihned.cz/beranova

Los Angeles/Praha, 10. 3. 2004
Váží tři milióny tun a svou rozlohou se vyrovná státům střední Evropy. Syntetický "ostrov" tvořený igelitovými taškami, plastikovými uzávěry, zapalovači a pneumatikami ničí život v Tichém oceánu mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy.
Vše, co se na hladinu Pacifiku dostane, končí kvůli mořským proudům právě zde, v kruhu o průměru zhruba 1600 kilometrů. Vyhodí-li například Japonec do moře láhev od majonézy, najdou ji ekologové u Havaje asi za rok.
"V žaludcích mrtvých ptáků a ryb je všechno, včetně zboží ze vzdálených zemí," řekl stanici ABC ekolog Charles Moore. "Devadesát procent uhynulých zvířat má v těle stopy plastu."
Miliardy tun odpadu včetně jedovatých chemikálií zabíjejí každý rok sto tisíc mořských savců, ptáků a želv.
Než se na dně moře rozloží igelitová taška, trvá to až dvacet let. Lahve ještě déle. Jedna tak často usmrtí více živočichů najednou.
Ve světě je recyklováno méně než pět procent plastu a většina končí právě v oceánech, i když je takový postup zakázán.
Výjimkou není ani Evropa. Pro italskou mafii je obchod s toxickým odpadem velmi lukrativní. Podle studie Milánské univerzity ročně přináší přes dvě miliardy dolarů. "Eko-mafie" za recyklaci účtuje firmám výhodné ceny. Opatří si falešné certifikáty a jedovaté látky vydává za neškodný odpad, který končí ve Středozemním moři, řekách i ve vnitrozemí.
"Hrozí kontaminace pitné vody i zemědělských plodin," tvrdí Stefano Ciafani z největší italské ekologické organizace Legambiente. Studie ministerstva zdravotnictví prokázala, že v mafií ovládané Neapoli se kvůli tomu za pět let čtyřnásobně zvýšil výskyt rakoviny.
Mnohé další vyspělé země řeší situaci podobně, ale jako odkladiště jim slouží země "třetího světa".
Vyhozené školní počítače z Los Angeles rozebírají dělníci na skládkách v Číně, tuny trosek Světového obchodního centra, zničeného při útoku 11. září 2001, zase putovaly do vzdálené Indie.
Toxické odpady ze Západu jsou však pro desetitisíce lidí zdrojem obživy. Když si dělník v Číně, Indii či Pákistánu rozebere základní desku PC, může z ní získat jmění - kovy v hodnotě dvou dolarů. Vystavuje se však obrovskému zdravotnímu riziku, neboť bez jakékoli ochrany zachází se rtutí či dioxiny.
"Striktní předpisy pro nakládání s toxickým odpadem v USA a Evropě zakazují jeho skládkování. Export do Asie je proto nejlehčím řešením," uvedl deník Asia Times. Jen do Indie se každý rok doveze několik miliónů tun odpadu.
Mezinárodní úmluvu, která takový obchod zakazuje, stále nepodepsaly například USA a Austrálie. Totéž platí pro mnohé dovozce - Kambodžu, Pákistán či Thajsko. V rozvojových zemích tak končí osmdesát procent staré elektroniky.