Praha, 26.května (hal-iHNed,ČTK) - Vyplývá to . V Německu či Rakousku jsou sice základní poplatky vyšší než v Česku, ale zákazník, který provede větší množství transakcí, nakonec českým bankám zaplatí více.
Rozdíl je patrný například ve zpoplatnění výběru z vlastních bankomatů; zatímco klienti tuzemských bank platí za výběr v průměru šest korun, německé, rakouské či polské banky poskytují tuto službu zdarma.
Výše poplatků v dané zemi se především odvíjí od míry konkurence na trhu, řekl manažer BCG Marek Hovorka na tiskové konferenci. Zatímco v Česku trh ze dvou třetin ovládají tři velké banky (Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB), což jim umožňuje držet poplatky poměrně vysoko, vyšší konkurence na polském či slovenském trhu tlačí ceny bankovních služeb dolů.
"Úroveň poplatků v Česku je vyšší než ve střední Evropě a je v podstatě srovnatelná se zeměmi západní Evropy," uvedl Hovorka. "Úroveň základních měsíčních poplatků je v Německu a Rakousku o něco vyšší, ale poplatky za jednotlivé transakce jsou vyšší v Česku," dodal. Proto člověk, který často zadává příkazy či vybírá peníze na pobočce nebo z bankomatu, nakonec v Česku zaplatí více než v Německu či Rakousku.
Hovorka dále poznamenal, že například americké či britské banky jdou na klienty chytřeji než české a namísto poplatků za služby zvyšují různé pokuty za nedodržení termínů. "Klient příliš nereptá, když má platit pokutu, protože se cítí provinile," vysvětlil. Zatímco v Česku pokuty nedosahují ani deseti procent z celkových bankovních poplatků, v Británii se tento podíl blíží 50 procentům.
Hovorka nedovedl odhadnout, kdy se klientům českých bank začne blýskat na lepší časy. Ke snížení poplatků by domácí banky mohla donutit větší konkurence. Po vstupu do Evropské unie se dá očekávat, že na český trh vstoupí některé další peněžní ústavy, a to především s takovými produkty, které nevyžadují pobočkovou síť. "Prostor pro ziskového hráče s nižšími poplatky na českém trhu je," uvedl. O vstup na trh uvažuje například největší maďarská banka OTP.
Pokud konkurence na českém trhu zesílí, pak lze podle Hovorky očekávat pokles měsíčních poplatků či poplatků za výběr z bankomatů nebo za karty, ale také vyšší pokuty. Dále by se měl prohlubovat rozdíl v cenách služeb u přepážky a přímého bankovnictví. Banky na celém světě podle něj zdražují manuálně náročné služby ve snaze vyhnat klienty od přepážek k internetu, což je pro ně levnější.
Poplatky však nejsou to jediné, na čem banky vydělávají. Studie sice dospívá k závěru, že v ČR jsou vysoké poplatky, ale tuzemské banky zase například méně vydělávají na úrocích. Přesto mají české banky ve vztahu k HDP vyšší zisk než peněžní ústavy v pěti okolních zemích. Tuzemské banky loni vydělaly zhruba 30 miliard korun.
Hovorka upozornil na některé slabiny studie; produkty a služby nejsou plně srovnatelné, porovnání nezahrnuje úroky ani všechny poplatky typu pokut či poplatků za poradenství. Upozornil na to, že studie nereprezentuje celý trh, ale zaměřila se na dva segmenty, konkrétně na skupinu konzervativních bohatších důchodců, kteří chodí na přepážku, a mladých klientů, kteří hodně vydělávají, mají karty a využívají internetové bankovnictví. Kvalita bankovních služeb je podle něj v Česku srovnatelná se západní Evropou.
BCG je americká poradenská společnost se 60 pobočkami po celém světě. Pobočku v Praze otevřela v roce 1993. Ve zveřejněné studii porovnává poplatky 42 bank v Česku a pěti okolních zemích.