K tomuto závěru dospěla studie, kterou dnes v Bruselu zveřejnilo sdružení evropských hospodářských komor Eurochambres.


Američané podle Eurochambres dosáhli už na přelomu 70. a 80. let nynější úrovně EU v HDP, výdajích do výzkumu a vývoje, produktivitě práce a zaměstnanosti. "Svůj jasný náskok od roku 2000 ještě zvyšují. I při nejoptimističtějších předpokladech potrvá dohánění desítky let, ale to by se nejprve unie musela výrazně vzchopit," řekl generální tajemník sdružení Arnaldo Abruzzini.


Pokud by unijní ekonomika každoročně rostla o půl procenta rychleji než americká, EU by dostihla náskok USA ve výši HDP na hlavu v roce 2072, ve výdajích na výzkum a vývoj v roce 2123, v produktivitě 2056 a v zaměstnanosti v roce 2023.


K těmto propočtům dospěl autor studie, slovinský profesor Pavle Sicherl. Současně varoval, že "čas není na naší straně", protože propast mezi americkou a evropskou výkonností se stále zvětšuje.


Eurochambres zveřejnily studii před jarním summitem EU, který má dodat nový impulz tzv. lisabonské strategii. Ta měla podle původního záměru z roku 2000 umožnit EU stát se do roku 2010 nejvýkonnější světovou ekonomikou. V poločase se ukazuje, že se cílů nepodaří dosáhnout. Revidovaná strategie se má proto zaměřit hlavně na hospodářský růst a zaměstnanost.


"Zprávy upozorňující na problém pomalého růstu evropských ekonomik jsou jistě užitečné, zaostávání Evropské unie ale není tak tragické," komentoval studii Eurochambers hlavní ekonom Patria Online David Marek. "Nemá příliš smysl porovnávat výkon celé EU zahrnující i nováčky ze střední a východní Evropy se Spojenými státy, neboť výkonnost nových členských zemí je ovlivněno 40. lety socialistického hospodaření," dodal.


Úrovně HDP na osobu, jíž nyní dosahuje EU-15, podle Marka dosáhly USA před dvanácti lety. Problém je ale podle něj v tom, že aktuálně se USA Evropě vzdalují a změny obsažené v revidované lisabonské strategii jsou nezbytné, aby EU dokázala držet krok.