Česká národní banka zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, informovala o tom mluvčí ČNB Pavlína Bolfová. Hlavní repo sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzroste na dvě procenta, tedy na úroveň eurozóny.
Většinu ekonomů krok ČNB překvapil, někteří však růst sazeb předem označovali za možný.
Může za to dražší ropa a energie
Na rychlejší růst sazeb na začátku října totiž upozorňoval guvernér ČNB Zdeněk Tůma. V Bratislavě řekl, že úrokové sazby by v České republice mohly vzrůst výrazně dříve, než se centrální banka původně domnívala. Za riziko označil vyšší inflaci, kterou způsobují mimo jiné vyšší ceny ropy. Během října k jejímu zrychlení navíc zřejmě přispějí i dražší energie.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v září citelně vzrostlo na 2,2 procenta ze srpnových 1,7 procenta. Podle Tůmy však není pro měnovou politiku podstatný jednorázový dopad do cen, ale promítnutí vyšších cen ropy do budoucna. Ministr financí Bohuslav Sobotka označil zvýšení sazeb za předčasné. "Podle odhadu ministerstva financí poroste inflace v příštím roce podobným tempem jako letos," uvedl.
Úvěry již nebudou tak levné
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají. S vyššími úroky tak zřejmě končí éra rekordně levných hypoték. Podle mluvčí Kláry Gajduškové Česká spořitelna bude na rozhodnutí ČNB reagovat v nejbližších dnech. Dá se očekávat růst úroků jak u úvěrů i u vkladů.
