Praha, 10. června (hal-iHNed,ČTK) - Ideální česká ekonomika by mohla ročně růst o čtyři až osm procent, podle ekonomů se toho však Česká republika v nejbližší době nedočká.
Pokud by si ČR poradila s velkou nezaměstnaností a razantně ji snížila, mohl by růst přesáhnout čtyři procenta, odhadla Helena Horská z České spořitelny. V ideálním stavu - tedy s efektivní státní správou, malými zásahy státu a zaměstnanci, kteří by měli chuť a možnost se za prací stěhovat - by tento růst mohl být i dvojnásobný, tedy přes osm procent.
Podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška je pro růst ekonomiky důležité také institucionální prostředí. Byrokracie by měla co nejméně překážet v podnikání, soudy by měly pracovat efektivně a pokud by se přidaly i všechny ostatní jmenované ideální podmínky, mohlo by české hospodářství dosahovat růstu kolem pěti procent. Profesor Jan Švejnar podle něj uváděl potenciál až sedmiprocentního růstu.
Současná česká ekonomika může dlouhodobě růst zhruba o tři procenta, což je o půl až jeden procentní bod méně než v okolních středoevropských ekonomikách, odhadl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Pokud by se podařilo zmírnit strukturální problémy trhu práce, omezit rozpočtové schodky, snížit daňovou zátěž lidí i firem a nedovolit růst jednotkových mzdových nákladů, mohl by se růst HDP podle něho vyšplhat na čtyři procenta. To by bylo o dvě procenta více, než je potenciální růst ve "staré" Evropské unii, a ČR by tak své západní sousedy dohnala asi v roce 2030. Zatím to ale vypadá, že to bude až o 20 let později.
Všichni odborníci se shodují, že odhadnout ideální možný růst je velmi obtížné. "Ideální by bylo najít srovnatelnou ekonomiku s ČR, která zároveň splňuje ideální podmínky a poté se jednoduše podívat k sousedům," uvedl Miroslav Brabec z Raiffeisenbank. Taková ekonomika však podle něj neexistuje. Každá země je v jiném stádiu vývoje a obsahuje tolik rozdílů, že srovnání by bylo velmi zkreslené.
Hrubý domácí produkt ČR se v prvním čtvrtletí zvýšil o 3,1 procenta. Analytici počítali s růstem o 3,3 procenta. Polsko šokovalo téměř sedmiprocentním růstem, Slovensko oznámilo zvýšení o 5,5 procenta a Maďarsko o 4,2 procenta.