Z evropských fondů může země získat až 85 procent, tedy přes sedm miliard korun. Definitivní částka bude známa, až ji schválí Evropská komise. Předpokládá se, že to bude do konce roku. Na konferenci Rozvoj měst, urbanismus a kohezní politika EU v rámci stavebních veletrhů v Brně to dnes řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Patočka. Celkové náklady na opravy bytů a domů na panelových sídlištích v ČR se odhadují na 300 miliard až 400 miliard korun.


Výše částek se podle Patočky razantně měnit nebude. "Nečekají se jiné než kosmetické úpravy," řekl ČTK. Polovina z předpokládaných zhruba 8,3 miliardy korun je určena na opravy panelových domů, druhá polovina na revitalizaci panelových sídlišť. Bytů v panelových domech je 1,165 milionu, což je téměř třetina bytového fondu. V současném dotačním období, tedy v letech 2004 až 2006, unie na obnovu zchátralých panelových domů a revitalizaci jejich okolí peníze neposkytovala.


Z národních zdrojů bude třeba na projekty vydat nejméně 15 procent prostředků. Peníze půjdou z rozpočtů měst, ministerstva pro místní rozvoj i od soukromých subjektů.


Stát letos prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení má na opravy panelových domů 800 milionů korun. V současné chvíli ale může fond zájemci poskytnout pouze nejvýše 100.000 eur (2,8 milionu korun) během tří let. S poskytováním dotací bez tohoto omezení musí souhlasit Evropská komise, jejíž rozhodnutí ministerstvo očekává dnes. Podle ministra pro místní rozvoj Radko Martínka bude souhlasit.


Martínka míní, že v příštích deseti let je třeba se zaměřit právě tyto opravy nynějších panelových domů. "Počet nově zahajovaných bytů již nebude masivně stoupat, loni se jich začalo stavět rekordních 41.000. Je třeba se zaměřit na revitalizaci starého bytového fondu. Nejaktuálnější výzvou jsou panelová sídliště," řekl na konferenci ministr.


Panelových sídlišť je více než 300. Například v Karviné žije na sídlištích přes 90 procent obyvatel, v Chomutově to je 87 procent a v Hradci Králové 52 procent obyvatel. V Praze v panelových domech bydlí přes 40 procent rodin. "Koncentrace nejstarší sídlištní výstavby je vysoká zejména na severní Moravě, kde zhruba 40 procent těchto bytů bylo postaveno během let 1960 až 1970," podotkl Patočka.


Obnova panelových domů a sídlišť by měla podle Martínka zabránit vzniku sociálních ghett. "V současné chvíli na sídlištích bydlí bohatí i chudší obyvatelé. Je to velká výhoda, musíme ji za každou cenu využít a nepřipustit vytvoření sociálních ghett," řekl Martínek. Vznik sociálních ghett s sebou přináší řadu problémů, mimo jiné i kriminalitu obyvatel.


Výstavba panelových domů v republice začala v 50. letech a doznívala na počátku 90. let. Nejvíce bytů se postavilo v letech 1966 až 1975, tedy před více než čtvrtstoletím.
Životnost sídlišť přitom byla původně plánována na 30 až 40 let, poznamenal Patočka. Zhruba tři čtvrtiny všech bytů v panelových domech nevyhovují a nevyhovovaly již tehdy běžným standardům.


Většina závad, a to 37 procent, které panelové domy získaly již v době svého vzniku, byla způsobena při výrobě dílců a při montáži. Chybné projektové řešení se ukázalo u 29 procent závad. Problémy vznikaly také nevhodným užíváním domu, a to 18 procent, a stářím objektu včetně zanedbané údržby - 16 procent.