Daně klesnou nejvíc od roku 1996
Poslanci včera unisono schválili největší snížení daní z příjmů za posledních devět let.
Čtyři milióny lidí s platem do 30 tisíc korun měsíčně tak od příštího roku zaplatí státu na daních zhruba o tři sta korun méně. Desetina lidí, kteří vydělávají víc, ušetří jen kosmetických dvacet korun za měsíc. Daně se nikomu nezvýší. Lidé s nadprůměrnými platy však budou státní rozpočet plnit ještě z větší části než teď. Dnes přitom přichází každá třetí koruna, kterou stát na daních vybírá, právě od nich.
Pro vládní plán nakonec zvedli ruku i opoziční občanští demokraté a komunisté. Opozice nižší daně podpořila navzdory tomu, že nedokázala prosadit žádný ze svých pozměňovacích návrhů. "Je to malý krok správným směrem. Ve jménu lepších kroků nemají být krůčky ničeny," vysvětlil stínový ministr ODS Vlastimil Tlustý.
"Vláda podstatně snižuje daně většině lidí," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Od roku 1996 se skutečně za žádné vlády daně z příjmů tak významně nesnížily.
Nejnižší daňová sazba klesne z nynějších 15 na 12 procent, druhá nejnižší z 20 na 19 procent. Odpočitatelné položky zároveň nahradí bonusy, o které se sníží přímo vypočtená daň, ne daňový základ jako dosud.
Živnostníci zároveň už v daňovém přiznání za letošní rok, které budou podávat v březnu, mohou využít vyšších paušálů, které si od příjmů před výpočtem daně odečtou.
Platíme víc než Seveřané
I po včerejším snížení však české daně zůstanou na evropské poměry vysoké. A to i v porovnání se zeměmi, které jsou synonymem pro vysoké daně. Platí to hlavně u lidí s nižšími platy, na které koaliční vláda zaměřuje daňové škrty. Čech, který vydělá 12 tisíc hrubého, odvede spolu se svým zaměstnavatelem státu i po tomto snížení daní 39,8 procenta příjmů. Daně jsou přitom jen menší část, většinu zaplatí na povinných odvodech sociálního a zdravotního pojištění.
Podle statistiky OECD (která dostává i čísla z českého Ministerstva financí) zaplatí Fin s platem na stejné úrovni státu 38,6 procenta příjmu, Dán 39,4 procenta a Francouz 32,5 procenta.
Všechny tyto země soukromí ekonomové i mezinárodní instituce kritizují za příliš vysoké odvody z příjmů.
Pro srovnání: Brit pošle státu jen 20,1 procenta příjmů. "Jednou z největších zátěží a brzd české ekonomiky jsou vysoké odvody pojistného," říká členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová.
Samotné daně z příjmů patřily už před včerejším škrtem v Evropě k těm nižším. Odvody sociálního pojištění jsou naopak čtvrté nejvyšší v Evropě.
ODS chystá v Senátu změny
V této chvíli však stále není úplně jisté, že nižší daně skutečně budou platit už od začátku roku. ODS se je nechystá v Senátu zablokovat, předseda strany Mirek Topolánek nicméně včera HN řekl: "Předložíme řadu pozměňovacích návrhů. Budou v podobném duchu jako ty v Poslanecké sněmovně. Chceme snížit i daně lidem s vyššími příjmy a sjednotit paušály pro všechny živnostníky."
Návrhy ODS v Senátu nejspíš projdou, a tak by sněmovna musela o daních hlasovat znovu, čímž se zákon zdrží. "Není to sabotáž. My se chováme konstruktivně a prosazujeme svůj program. Podle mé analýzy se i přes senátní změny zákon stihne tak, aby začal platit od prvního ledna," říká Topolánek.
Poslanec ČSSD a poradce premiéra Jan Mládek si však zdaleka tak jistý není. "Pro jistotu je zákon postaven tak, že může začít platit třeba od února nebo od března 2006," řekl. Vláda chce každopádně prosadit nižší daně ještě před volbami.
