Tak rychle jako nyní ještě Česko nebohatlo. Právě teď je totiž jedinečná konstelace: koruna láme historické rekordy a ekonomika zvyšuje výkon téměř o pět procent. Statistici dnes zveřejní, o kolik vzrostl HDP za třetí čtvrtletí.
Podle odhadů ekonomů sice hospodářství mírně ubralo na tempu - rostlo o 4,5 až pět procent, zatímco ve druhé čtvrtině roku to bylo o 5,1 procenta. V té době ale byla koruna výrazně slabší. Právě nyní se tak životní úrovni vyspělých evropských zemí přibližujeme nejrychleji.
Ceny navíc stoupají pomaleji, než se obávala Česká národní banka. V listopadu navzdory drahé ropě a energii vzrostly jen o 2,4 procenta. Čeští vývozci už několik měsíců v řadě dokážou, navzdory pevné měně, prodat za hranicemi více zboží, než se do země dováží. Obchodní bilance tak poprvé v historii skončí v černých číslech.
Nebýt vysoké nezaměstnanosti - bez práce je navzdory prosperitě 491 tisíc lidí - byl by celkový obraz ekonomiky nejpříznivější v historii. Česko se také nejvíce v historii přiblížilo průměrné životní úrovni Evropské unie.

Zbytečné brzdy
Mezi novými členy Evropské unie však přesto vše nepatříme k zemím, kde se životní úroveň zvyšuje nejrychleji. Do první ligy se řadí vedle pobaltského tria - Estonsko, Lotyšsko, Litva - ještě Slovensko.
Statistici v Bratislavě včera zveřejnili, že tamní ekonomika ve třetí čtvrtině roku přidala na tempu: rostla o 6,2 procenta. Ještě v první čtvrtině roku přitom stoupala stejně rychle jako ta česká: o 5,1 procenta.
"Slovensko udělala za poslední rok obrovský pokrok a postupně se to začíná objevovat i v ekonomických statistikách. Pokud by Česko udělalo podobně razantní reformy, dočkalo by se podobně rychlého vzestupu," říká Thomas Laursen, hlavní ekonom Světové banky pro střední Evropu.
"Musíte navíc brát úvahu, že Slovensko je chudší země a z nižších latěk se vždy snadněji zvedá," řekl před časem v rozhovoru pro HN premiér Jiří Paroubek. Česko je stále ze skupiny postkomunistických nováčků v Evropské unii druhé nejbohatší, za Slovinskem. Pobaltské země i Slováci však náskok stahují.
Jiné příběhy z Evropy ale ukazují, že to neplatí. Irsko bylo před deseti lety přibližně stejně bohaté jako Česko dnes. V posledním desetiletí však dokázalo dosáhnout na průměrný růst o osm procent.
Ekonomové upozorňují, že česká ekonomika nejede na plný plyn. "Kdyby využila všech možností a zbavila se zbytečných brzd, jako jsou byrokracie, sociální systém, který odrazuje od práce, či slabé investice do vzdělání, mohla by růst o šest až sedm procent ročně," říká profesor Jan Švejcar z Michiganské univerzity v USA.

Koruna žene zemi vzhůru
Premiér Paroubek dokonce v létě prohlásil, že česká ekonomika by mohla stoupat irským tempem, tedy až o osm procent ročně. Později on i jeho poradci a vicepremiér Martin Jahn tento odhad upravili s tím, že do vzestupu životní úrovně připočítali i posílení měny.
To nyní české ekonomice více prospívá, než škodí. Posilování kursu je totiž pozvolné a přirozené - odráží se v něm vyšší ekonomický výkon. Na rozdíl o minulosti, kdy koruna letěla proti euru do historických výšek kvůli jednorázovým příjmům z privatizace.
Koruna navíc nesílí jen proti evropské měně, ale i proti dolaru, a tím pádem tlumí šoky z růstu cen ropy. I díky jejímu posilování je inflace mírnější, než čekali centrální bankéři. Na silnou měnu si tradičně stěžují exportéři. Výsledky zahraničního obchodu však zatím ukazují, že i přesto dokážou v mezinárodní konkurenci uspět.
Bohatnutí kursem navíc může Česko využívat jen následující čtyři roky. Ve chvíli, kdy v roce 2010 nahradíme korunu eurem, o tuto šanci přijdeme. Pevná koruna navíc vytváří tlak na proměnu ekonomiky více do západoevropského stylu. Je nevýhodná pro firmy, které konkurují výhradně levnou cenou. "Teď se k vám hrnou zahraniční investoři a ekonomika roste. Nyní si to nepřipouštíte, ale už dlouho nebudete těžit z toho, že jste levnější. Odhaduji, že zájem tohoto typu investorů tak do pěti let odpadne. Musíte je nahradit investicemi s vysokou přidanou hodnotu zaměřenými na znalosti," říká Laursen.
Čím poroste ekonomika dynamičtěji a koruna bude rychleji sílit, tím bude tato proměna rychlejší. Proto všechny mezinárodní instituce stále vyzývají politiky k reformám daní a sociálních dávek a k vyšším investicím do vzdělání.

Ekonomika ČR