Ústavní soud (ÚS) odmítl zrušit celou část občanského zákoníku týkající se nájemního bydlení, což mu navrhl Městský soud v Praze. Situace lidí, kteří žijí v nájemních bytech, se prozatím radikálně nezmění. Pokud by Ústavní soud vyhověl Městskému soudu, přestala by platit zvláštní zákonná úprava, která má sociální rozměr, a nájemní vztahy by se začaly řídit obecnými právními předpisy. ÚS míní, že by zrušení ustanovení nic nevyřešilo a místo toho vyzval obecné soudy, aby s deregulací nájmů začaly samy.


Soudy se mají zabývat jednostivými žalobami majitelů domů
Ústavní soud ale nadále považuje regulaci nájemného za neústavní. Stát totiž dosud nebyl schopen vyplnit mezeru v zákonech, na kterou upozornil Ústavní soud poprvé před šesti lety. Jde o chybějící normu, která by umožnila jednostranné zvýšení nájemného tak, aby pokrylo náklady na údržbu a provoz nájemních domů. Jedno z ustanovení občanského zákoníku přitom na neexistující normu odkazuje.
Ústavní soud také nepřímo vyzval obecné soudy, abyse zabývaly jednotlivými žalobami majitelů domů proti výši nájemného. "Obecné soudy by neměly pronajímatelům zamítat žaloby kvůli výši nájmů s odkazem na chybějící právní úpravu," řekla Janů. Z verdiktu nepřímo vyplývá, že případné stížnosti nájemníků, kterým tak bude zvýšeno nájemné, Ústavní soud odmítne. Takový postup mají soudy zachovávat do chvíle, než budou doplněny zákony. "V podstatě tím ÚS ukládá obecným soudům, aby s deregulací začaly samy," řekl mluvčí soudu Michal Spáčil.


Deregulace mohla v jediném okamžiku skončit
Předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa již dříve řekl, že pokud by stížnost Ústavního soudu uspěla, deregulace by mohla v jediném okamžiku skončit.
Předseda Sdružení na ochranu nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček varoval, že by to mohlo vyvolat v oblasti bydlení anarchii.
Kdyby místo sociální úpravy bydlení začala platit obecná ustanovení, bylo by možné vypovědět všechny smlouvy do tří měsíců. Kdyby se do té doby nájemníci s majiteli nedohodli na nové smlouvě, následovalo by dobrovolné vystěhování, nebo exekuce.


Nájemníci jsou spokojeni
Stanislav Křeček se domnívá, že rozhodnutí ÚS je moudré. Dodal, že už je rozpracován nový občanský zákoník a zasáhnout do legislativního procesu by podle něj bylo nešťastné. Rovněž zrušením významné části občanského zákoníku by Ústavní soud zasáhl do legislativní pravomoci zákonodárných orgánů, což by podle Křečka znejistilo právní řád.
"I kdyby Ústavní soud zrušil ustanovení občanského zákoníku, výše nájemného by se to nedotklo," poznamenal Křeček. Nájemné se totiž sjednává dohodou a lze ho měnit jen se souhlasem obou stran. Zrušily by se ale například práva a povinnosti nájemců a pronajímatelů, vypořádání bydlení po rozvodu manželů, výpověď dohodou či přechody nájmů. "Vznikl by děsný zmatek," řekl Křeček.


Majitelé domů: Rozhodnutí nám pomůže vyhrát soud ve Štrasburku
Je to plichta, komentují výrok soudu majitelé domů. Několik desítek jich v budově Ústavního soudu naslouchalo odůvodnění verdiktu. "I přes zamítnutí si Ústavní soud zachoval tvář," uvedl dnes pro ČTK předseda brněnské pobočky Občanského sdružení majitelů domů Petr Doležal. Podle šéfa sdružení Tomislava Šimečka však bylo potřeba zásadnější rozhodnutí. "Není to prostě kardinální posun, protiústavnost v tomto státě trvá, spíš to naznačuje nějakou cestu," řekl novinářům Šimeček. Podle něj se jen málokterý soud odhodlá vyhovět žalobám majitelů domů.
Majitelé už k evropskému soudu podali kvůli regulaci nájemného přes 3000 stížností. Uvádějí, že současná výše regulovaných nájmů jim brání pokrýt i náklady na běžnou údržbu a opravy.


Ve zrušení současné úpravy doufali představitelé Občanského sdružení majitelů domů. Tvrdili, že nízké regulované nájmy nepokryjí ani náklady na údržbu a provoz domů. Část z nich proto podala žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.