Češi si jako členové Evropské unie platově polepšili, ale dohánět alespoň střední úroveň evropské pětadvacítky se jim daří pomalu. Čeští pracující loni za svůj výkon dostávali 55 procent průměrné částky zjištěné v celé unii v přepočtu podle kupní síly, když před vstupem do EU v roce 2003 to bylo 53,6 procenta. Dorovnávání bude podle analytiků trvat desítky let, zjistila ČTK.


Evropská komise nesleduje v členských zemích jen základní platy, ale i prémie, příspěvky na ubytování či bydlení či sociální příspěvky. Podle těchto rozšířených kritérií Češi loni prací měsíčně vydělali 26.742 korun. V přepočtu podle parity kupní síly, kde se zohlední rozdíly v cenách zboží a služeb v jednotlivých státech, vystoupal domácí průměrný příjem již na zhruba 44.000 korun. V celé unii tažené vyspělejšími západními státy je to ovšem kolem 80.000 korun.


Průměru hned tak nedosáhneme
"Je zde vidět, že EU doháníme i z hlediska průměrných mezd, respektive celkových odměn zaměstnanců, i když poněkud pozvolna. Nepředpokládám, že průměru dosavadní EU 25 dosáhneme během jedné generace," shrnul analytik České spořitelny Jan Jedlička.


Podle experta Československé obchodní banky Petra Dufka je dalším důvodem českého platového zaostávání i poměrně vysoká nezaměstnanost, která zmírňuje hlasy volající po vyšších mzdách. "Lidé jsou často rádi, že mají práci, a netlačí nijak silně na zvyšování mezd," mínil. Přizpůsobování mezd také brzdí zákazy pohybu pracovních sil ve starých členských státech EU.


Až budeme dostávat i neplatové odměny...
Šlapající domácí ekonomika sice pohání mzdy vzhůru ve zhruba dvakrát rychlejším tempu, než je obvyklé v celé unii, ale na západě se zase podle ekonoma společnosti Cyrrus Petra Bartka odměny za práci přesouvají od tradiční mzdy k výhodnějším a motivačně lépe využitelným odměnám mimo plat. Příkladem je třeba příspěvek na nadstandardní zdravotní pojištění. "Teprve až se i u nás rozšíří neplatové, daňově výhodnější složky odměn, budou odměny růst výrazně rychleji," poukázal Bártek.


Srovnání v paritě není úplné
Ekonom Pavel Kohout ovšem v Lidových novinách upozornil na ošidnost takového srovnávání v paritě kupní síly. To prý neříká celou pravdu. Platí totiž jen na území ČR, kde je nízká cenová hladina. "Kilometr za Rozvadovem již tato výhoda není nic platná - cestovatel z ČR je odkázán na svou peněženku a na svůj finanční majetek vyjádřený v opravdových penězích," uvedl Kohout v LN.


Platy (v eurech; v Kč; v procentech průměru EU 25), podle parity kupní síly:

Země/seskupení

2003

2005

EUR     pct EUR pct
EU 25  2648 75.468   100 2807 80.000 100
ČR 1419 40.442   53,6 1545 44.033 55
Německo  3030 86.355   114,4 3169 90.317 112,9
Rakousko  2946 83.961 111,2 3098 88.293 110,4
Slovinsko  1922 54.777 72,6 2160 61.560 77
Maďarsko  1528 43.548   57,7 1656 47.196 59
Polsko 1286 36.651   48,6 1362 38.817 48,5
Slovensko  1075 30.638   40,6 1247 35.540  44,4

1 euro = 28,5 Kč