Kanada láká imigranty, má pro ně ale práci?
Kanada byla kdysi pro Čechy a Slováky zemí zaslíbenou. A nejen pro ně. Do země javorového listu emigrovaly po druhé světové válce milióny lidí z celého světa a vláda v Ottawě tak byla nucena začít lidský příval regulovat.
V pondělí ministr pro otázky imigrační politiky Joe Volpe nečekaně oznámil, že Kanada zvýší počet osob, kterým každoročně udělí povolení k pobytu, v příštích pěti letech téměř o třetinu.
"Náš pracovní trh produkuje více míst, než je sám schopen zaplnit. Zoufale potřebujeme zvýšit příliv zahraničních pracovníků," řekl Volpe v rozhovoru pro torontský deník Globe and Mail.
Kanada jich přitom od roku 2000 přijala přes milión. Celý problém spočívá ale v tom, že úřady kladou mimořádně vysoké nároky na kvalifikaci přistěhovalců. Čerství imigranti pak ve svých profesích nenacházejí uplatnění, jsou nuceni přijímat špatně placenou práci a začínají svou novou vlast opouštět ještě předtím, než získají občanství.
Otázka přizpůsobivosti
Vysoké nároky klade totiž vláda v Ottawě nejenom na vzdělání těch, jež propustí sítem imigračních úřadů, nýbrž také na jejich adaptabilitu. Pouze to novým kandidátům občanství neříká na rovinu. V zemi tak narůstá počet lékařů, učitelů a inženýrů, kteří pracují jako řidiči taxíků nebo rozvážejí pizzu. Ve stejné situaci se začínají ocitat osoby se středoškolským vzděláním.
Před nedávnem zažaloval Selladuraj Premakumaran, účetní ze Srí Lanky, společně se svou malajskou ženou federální úřady, že je během imigračního řízení "oklamaly".
"Pět let jsem odklízel sníh, čistil záchody a půjčoval si peníze, abych uživil svou rodinu, déle už ale nechci čekat," tvrdí Selduraj, pro kterého by byl návrat na Srí Lanku velmi obtížný.
Šestačtyřicetiletá zdravotní sestra ze Sarajeva Milica Ćerovseková strávila v provincii Alberta čtyři roky přeškolováním, které ji přišlo na šest tisíc dolarů, práci ale také nenašla.
Podle statistik má problémy s nalezením zaměstnání, které by alespoň trochu odpovídalo jejich kvalifikaci, sedmdesát procent imigrantů. Ti dnes představují pětinu z 33 miliónů Kanaďanů.
Vylepšit "genetický fond"
Volpe nemá přesto v úmyslu pozměnit přísná pravidla výběru osob, které dostanou povolení k pobytu. Největší šanci mají žadatelé s vysokoškolským titulem ve věku 21 až 49 let ovládající dokonale angličtinu nebo francouzštinu, kteří se mohou pochlubit nejméně dvanáctiměsíční praxí ve svém oboru.
Někteří zklamaní imigranti proto tvrdí, že vláda v Ottawě chce tímto způsobem pouze vylepšit "genetický fond" místní populace.
Na jejich námitky podle všeho myslel Volpe ve svém návrhu, který počítá s tím, že navýšení imigračních kvót se bude týkat osob ucházejících se o práci řidičů kamiónů, elektrikářů či instalatérů.
