Česká republika a Slovensko spolu vytvoří evropskou bojovou jednotku, takzvanou battlegroup. Společné prohlášení v tomto smyslu podepsali v pondělí v Bruselu ministři obrany obou zemí Karel Kühnl a Juraj Liška.
Společné bojové uskupení pro síly rychlé reakce Evropské unie bude připraveno pro případné nasazení během druhé poloviny roku 2009.
Jednotku povedou čeští vojáci, slovenský příspěvek by měl činit asi pětinu z 1500 mužů, tedy zhruba jednu rotu z posíleného praporu.
"Společné působení bude mít několik výhod. Především vojáci na nejnižších úrovních nebudou mít žádnou jazykovou bariéru, což je velmi dobrý předpoklad, abychom byli úspěšní ve vybudování a využití jednotky," řekl ministr Liška.
"Země našich rozměrů by možná měly problém sestavit bojové seskupení každá sama, ale spolupráce znásobí naše síly a společně to dokážeme," zdůraznil Kühnl.
Síly rychlé reakce EU mají být plně akceschopné od roku 2007. Každé pololetí mají být k dispozici dvě bojové skupiny, každá o síle 1500 mužů, aby EU případně mohla zvládat dvě krize na dvou místech najednou.
Vojáci mají být s to vyrazit k misi kamkoliv ve světě do deseti dnů od rozhodnutí a na místě mají být schopni vydržet nejméně 30 a maximálně 120 dnů.
Po česko-slovenské úmluvě a podobném kroku Řecka, Kypru, Bulharska a Rumunska má EU naplánované jednotky až do konce roku 2009, další se připravují.
Česko původně plánovalo zapojit se do bojové skupiny s Němci a Rakušany, ale tato jednotka vznikne zřejmě až v roce 2011. Slovensko se již dohodlo s Německem, Polskem a pobaltskými státy, že společné uskupení vytvoří v prvním pololetí 2010.
Společné uskupení nebude soustředěno v jedné posádce, vojáci pouze absolvují stmelovací výcvik, aby byli schopni společného nasazení.
K případnému vyslání do akce však bude zapotřebí jak jednomyslný souhlas celé "pětadvacítky", tak i "minimální souhlas" země, v níž by Evropané měli zasáhnout. Už sama existence sil rychlé reakce má podle ministra Kühnla odstrašovat před rozpoutáním konfliktů.
Slovenská strana si na rozdíl od české vymínila, že její vojáci nebudou nasazeni dále než 6000 kilometrů od domova, v tropech, ani v arktických podmínkách.
Podle ministra Lišky nejde ani o finanční, ani o politický problém. Bratislava nyní není s to technicky tyto podmínky splnit, situace se však v příštích letech může ještě změnit.
