Dánská ambasáda v Sýrii vyhořela
Muslimské protesty se šíří, první firmy už pocítily obchodní bojkot
Věcná debata, kterou chtěl původně kontroverzními kresbami proroka Mohameda vyprovokovat dánský list, se zjevně nekoná.
Tisíce demonstrantů v muslimských zemích útočily o víkendu především proti skandinávským ambasádám, v ulicích hořely dánské vlajky. Arabské země zesílily bojkot zboží z této země.
Napětí odstartované zveřejněním karikatur neutichá. Naopak.
Muslimové hovoří o nepřípustné urážce. Přinejmenším patnáct tisíc Libanonců přišlo včera před dánskou ambasádu v Bejrútu. Policii přinutili k použití slzného plynu, děl i obušků.
Protest přišel pouhý den poté, co tisíce demonstrantů vypálily zastupitelské úřady Dánska a Norska v syrském Damašku.
"Je třeba zrušit obchodní kontakty s Dánskem za odsouzeníhodný čin," prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Írán už odvolal z Dánska velvyslance.
Obchodní bojkot už má své důsledky. Podle odhadu analytiků připraví o práci nejméně 11 tisíc lidí. Například potravinářská společnost Arla Foods už ztratila milión liber, navzdory zveřejněným omluvám v arabském tisku.
Proč se to stalo?
Duchovní vůdci muslimských zemí dávají najevo krajní neústupnost. Proč? Střet už zřejmě daleko přesahuje pouhý spor o výklad svobody slova. Je další linií, která zásadně dělí Západ a svět islámu.
Střet bude mít každopádně vážné dopady na evropskou zahraniční politiku i obchod, postoj k imigraci a pravděpodobně i na bezpečnost Evropanů ve světě.
Pro některé země budou změny zásadní: Norsko hrálo klíčovou úlohu pro blízkovýchodní jednání.
Arabista Zdeněk Müller vidí výraznou podobu s aférou kolem Satanských veršů spisovatele Salmana Rushdieho. "Nyní, po vítězství radikální podoby islámu na území Palestinské autonomie, je vítána každá možnost nátlaku na Evropany," soudí. Podobně se vyslovili další experti.
Koordinované protesty?
Dánští politici jsou přesvědčeni, že celá kampaň je koordinována militantními imámy napojenými na blízkovýchodní režimy. V každém případě přichází ve chvíli, kdy Evropa zvažuje další postoj, včetně finanční pomoci, vůči palestinské samosprávě poté, co ve volbách vyhrálo radikální hnutí Hamás.
Mnoho muslimů se cítí především rozhořčeno satirickým zobrazením proroka. Dánští muslimové většinou říkají, že by měla média více respektovat cítění věřících. Na druhou stranu: svět islámu toleruje nevybíravé protižidovsky laděné pořady arabských televizí.
Citlivější přístup žádají i křesťané. Český katolický primas Miloslav Vlk se domnívá, že kresby byly za hranicí svobody projevu. "Muslimové jsou daleko citlivější i bojovnější," nabídl Vlk srovnání s křesťany.
V Oslu byla v roce 1993 uzavřena klíčová smlouva mezi Izraelci a Palestinci. "Nepřátelství vůči muslimům zřejmě učiní podobné politické aktivity Norů v budoucnosti krajně nepravděpodobné," napsal týdeník Economist.
Ve světle hmotných i duchovních ztrát se Dánové snaží pojmenovat body, od kterých se neporozumění odvíjí.
Jako hlavní důvod bývá zmiňováno nepochopení muslimského cítění. Otevření Dánové obtížně chápou přepjatou reakci muslimských věřících.
Dánsko bylo po staletí nábožensky zcela homogenní," vysvětluje Tim Jensen, který vyučuje historii náboženství na dánské univerzitě." Změny, které nastaly v důsledku imigrace v posledních letech, proto Dánové velmi citlivě vnímali."
Podobně vnímají svět i protestantští Nizozemci. Také Nizozemsko se stalo linií neporozumění, když tam předloni zastřelil muslimský radikál kontroverzního režiséra Thea van Gogha. Nizozemský umělec spolupracoval i na filmech, ve kterých zazněla kritika podřadného postavení muslimských žen. Ani on podle všeho nepředpokládal přepjatou reakci. Podobně jako jiní Nizozemci se domníval, že přistěhovalci přijmou nizozemskou otevřenost.
Dánové nyní připouštějí, že mohli být opatrnější.
Dánský premiér Anders Fogh Rassmusen se snažil zklidnit napětí pátečním přijetím velvyslanců, převážně z muslimských zemí. Rovněž se obrátil na muslimy ve světě v televizním přenosu.
"Hluboce respektujeme všechna náboženství včetně islámu," řekl mimo jiné. Odezva byla ale spíše vlažná. Arabské země mu vyčítají, že měl jednat dříve. Premiér do té doby marně vysvětloval, že západní vlády nemohou zasahovat do obsahu nezávislých novin.
Samotní žurnalisté se rovněž pokusili o smír. Carsten Juste, šéfredaktor listu Jyllands-Posten, uvedl, že zveřejnění kreseb lituje. "Kdybych tušil, že kvůli těm kresbám budou ohroženy životy dánských vojáků i civilistů, určitě bych je nezveřejnil, žádný odpovědný šéfredaktor by to neučinil."
Situaci nenadsadil.
Protesty proti dánským a norským zastupitelstvím zasáhly celý islámský svět. Davy útočníků pálily portréty premiéra a dánské vlajky, od pásma Gazy či syrského Damašku až po vzdálenou Indonésii. "Musíme očistit Mohameda," volali rozhořčení demonstranti. Protesty včera přerostly v nepokoje v libanonském Bejrútu. Část z tisíců demonstrantů zaútočila na dánský konzulát a přes snahu pořádkových sil budovu ochránit založila v úřadu požár. Jeden protestující přišel o život. Libanonský ministr vnitra Hasan Sabí kvůli nezvládnutým incidentům podal demisi.
Útoky na diplomatické mise odsoudily evropské země i Washington. Dánové trvají na tom, že protesty jsou plánovitě šířeny. Z podílu na jejich organizaci podezírají radikální imámy působící v Dánsku. Kodaň proto zpochybňuje právo radikálů na pobyt v zemi. Chce prověřovat povolení k pobytu, která dostali pro duchovní činnost.
"Naše strana se nemůže smířit s tím, že v Dánsku žijící imámové šíří v zahraničí dezinformace o naší zemi, ačkoli sami zřetelně profitují z výdobytků dánského sociálního systému," řekl šéf parlamentní frakce vládních liberálů Jens Rohde.
Jiní evropští politici se především snaží zklidnit situaci. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že pocity muslimů chápe. Neospravedlňuje to však podle ní násilné reakce.
Násilnosti sleduje pozorně i Francie, kde vzplály na podzim tisíce aut na přistěhovaleckých předměstích. V zemi žije pět miliónů muslimů. Prezident Jacques Chirac hájil svobodu projevu. Sešel se ale i s rektorem pařížské mešity, kterého ujistil, že Francie respektuje všechna vyznání.
Muslimské protesty se šíří, první firmy už pocítily obchodní bojkot
Věcná debata, kterou chtěl původně kontroverzními kresbami proroka Mohameda vyprovokovat dánský list, se zjevně nekoná.
Tisíce demonstrantů v muslimských zemích útočily o víkendu především proti skandinávským ambasádám, v ulicích hořely dánské vlajky. Arabské země zesílily bojkot zboží z této země.
Napětí odstartované zveřejněním karikatur neutichá. Naopak.
Muslimové hovoří o nepřípustné urážce. Přinejmenším patnáct tisíc Libanonců přišlo včera před dánskou ambasádu v Bejrútu. Policii přinutili k použití slzného plynu, děl i obušků.
Protest přišel pouhý den poté, co tisíce demonstrantů vypálily zastupitelské úřady Dánska a Norska v syrském Damašku.
"Je třeba zrušit obchodní kontakty s Dánskem za odsouzeníhodný čin," prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Írán už odvolal z Dánska velvyslance.
Obchodní bojkot už má své důsledky. Podle odhadu analytiků připraví o práci nejméně 11 tisíc lidí. Například potravinářská společnost Arla Foods už ztratila milión liber, navzdory zveřejněným omluvám v arabském tisku.
Proč se to stalo?
Duchovní vůdci muslimských zemí dávají najevo krajní neústupnost. Proč? Střet už zřejmě daleko přesahuje pouhý spor o výklad svobody slova. Je další linií, která zásadně dělí Západ a svět islámu.
Střet bude mít každopádně vážné dopady na evropskou zahraniční politiku i obchod, postoj k imigraci a pravděpodobně i na bezpečnost Evropanů ve světě.
Pro některé země budou změny zásadní: Norsko hrálo klíčovou úlohu pro blízkovýchodní jednání.
Arabista Zdeněk Müller vidí výraznou podobu s aférou kolem Satanských veršů spisovatele Salmana Rushdieho. "Nyní, po vítězství radikální podoby islámu na území Palestinské autonomie, je vítána každá možnost nátlaku na Evropany," soudí. Podobně se vyslovili další experti.
Koordinované protesty?
Dánští politici jsou přesvědčeni, že celá kampaň je koordinována militantními imámy napojenými na blízkovýchodní režimy. V každém případě přichází ve chvíli, kdy Evropa zvažuje další postoj, včetně finanční pomoci, vůči palestinské samosprávě poté, co ve volbách vyhrálo radikální hnutí Hamás.
Mnoho muslimů se cítí především rozhořčeno satirickým zobrazením proroka. Dánští muslimové většinou říkají, že by měla média více respektovat cítění věřících. Na druhou stranu: svět islámu toleruje nevybíravé protižidovsky laděné pořady arabských televizí.
Citlivější přístup žádají i křesťané. Český katolický primas Miloslav Vlk se domnívá, že kresby byly za hranicí svobody projevu. "Muslimové jsou daleko citlivější i bojovnější," nabídl Vlk srovnání s křesťany.
V Oslu byla v roce 1993 uzavřena klíčová smlouva mezi Izraelci a Palestinci. "Nepřátelství vůči muslimům zřejmě učiní podobné politické aktivity Norů v budoucnosti krajně nepravděpodobné," napsal týdeník Economist.
Ve světle hmotných i duchovních ztrát se Dánové snaží pojmenovat body, od kterých se neporozumění odvíjí.
Jako hlavní důvod bývá zmiňováno nepochopení muslimského cítění. Otevření Dánové obtížně chápou přepjatou reakci muslimských věřících.
Dánsko bylo po staletí nábožensky zcela homogenní," vysvětluje Tim Jensen, který vyučuje historii náboženství na dánské univerzitě." Změny, které nastaly v důsledku imigrace v posledních letech, proto Dánové velmi citlivě vnímali."
Podobně vnímají svět i protestantští Nizozemci. Také Nizozemsko se stalo linií neporozumění, když tam předloni zastřelil muslimský radikál kontroverzního režiséra Thea van Gogha. Nizozemský umělec spolupracoval i na filmech, ve kterých zazněla kritika podřadného postavení muslimských žen. Ani on podle všeho nepředpokládal přepjatou reakci. Podobně jako jiní Nizozemci se domníval, že přistěhovalci přijmou nizozemskou otevřenost.
Dánové nyní připouštějí, že mohli být opatrnější.
Dánský premiér Anders Fogh Rassmusen se snažil zklidnit napětí pátečním přijetím velvyslanců, převážně z muslimských zemí. Rovněž se obrátil na muslimy ve světě v televizním přenosu.
"Hluboce respektujeme všechna náboženství včetně islámu," řekl mimo jiné. Odezva byla ale spíše vlažná. Arabské země mu vyčítají, že měl jednat dříve. Premiér do té doby marně vysvětloval, že západní vlády nemohou zasahovat do obsahu nezávislých novin.
Samotní žurnalisté se rovněž pokusili o smír. Carsten Juste, šéfredaktor listu Jyllands-Posten, uvedl, že zveřejnění kreseb lituje. "Kdybych tušil, že kvůli těm kresbám budou ohroženy životy dánských vojáků i civilistů, určitě bych je nezveřejnil, žádný odpovědný šéfredaktor by to neučinil."
Situaci nenadsadil.
Protesty proti dánským a norským zastupitelstvím zasáhly celý islámský svět. Davy útočníků pálily portréty premiéra a dánské vlajky, od pásma Gazy či syrského Damašku až po vzdálenou Indonésii. "Musíme očistit Mohameda," volali rozhořčení demonstranti. Protesty včera přerostly v nepokoje v libanonském Bejrútu. Část z tisíců demonstrantů zaútočila na dánský konzulát a přes snahu pořádkových sil budovu ochránit založila v úřadu požár. Jeden protestující přišel o život. Libanonský ministr vnitra Hasan Sabí kvůli nezvládnutým incidentům podal demisi.
Útoky na diplomatické mise odsoudily evropské země i Washington. Dánové trvají na tom, že protesty jsou plánovitě šířeny. Z podílu na jejich organizaci podezírají radikální imámy působící v Dánsku. Kodaň proto zpochybňuje právo radikálů na pobyt v zemi. Chce prověřovat povolení k pobytu, která dostali pro duchovní činnost.
"Naše strana se nemůže smířit s tím, že v Dánsku žijící imámové šíří v zahraničí dezinformace o naší zemi, ačkoli sami zřetelně profitují z výdobytků dánského sociálního systému," řekl šéf parlamentní frakce vládních liberálů Jens Rohde.
Jiní evropští politici se především snaží zklidnit situaci. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že pocity muslimů chápe. Neospravedlňuje to však podle ní násilné reakce.
Násilnosti sleduje pozorně i Francie, kde vzplály na podzim tisíce aut na přistěhovaleckých předměstích. V zemi žije pět miliónů muslimů. Prezident Jacques Chirac hájil svobodu projevu. Sešel se ale i s rektorem pařížské mešity, kterého ujistil, že Francie respektuje všechna vyznání.
