Peking chce svět ohromit také univerzitami

Čína se chlubí špičkovou infrastrukturou ve městech i špičkovými výrobky v některých odvětvích a svět hodlá ohromit špičkově připravenými olympijskými hrami v roce 2008. To vše ale Pekingu nestačí. Za cíl si postavil přeměnit své vysoké školy na vzdělávací a výzkumné instituce světové třídy.
"Naše vláda si uvědomuje spojitost mezi celkovou silou země a kvalitou jejího vysokého školství," řekl deníku Asia Times prorektor Pekingské univerzity Wej Jing-čang.
A čínské univerzity s vládní podporou neváhají na dosažení ambiciózních cílů utrácet miliardy dolarů. Lákají do země přední vědce a profesory čínského původu, zakládají společné podniky s významnými zahraničními školami a rozvíjejí učební programy v angličtině.
Číňané si uvědomují, že kvalitní učitele přitáhnou jen tehdy, když jim nabídnou plat, který může soutěžit s platem na Západě. Badatelům a přednášejícím z ciziny jsou s to platit až 60 tisíc dolarů ročně.
Pro některé vysokoškolské učitele ze Západu to už je dostatečně atraktivní, aby se do Číny přestěhovali. Platy v USA se totiž pohybují od 30 tisíc do 300 tisíc dolarů ročně i výše v závislosti na univerzitě a význačnosti příslušného jedince. Ačkoli jsou nabídky otevřené pro všechny národnosti, z kulturních důvodů a kvůli jazykovým nárokům je zatím přijímají zpravidla jen etničtí Číňané, kteří se již narodili v zahraničí.
Avšak třeba Fakulta managementu Pekingské univerzity letos přijala prvního člena svého učitelského sboru, který není národností Číňan. Stal se jím Kanaďan, který byl předtím proděkanem Viktorijské univerzity.
Nicméně etnických Číňanů, kteří vystudovali a působili v cizině a chtěli by nyní přednášet v Číně, je dost. Je to vidět i na tom, že Čínské středisko pro ekonomický výzkum, zřízené při Pekingské univerzitě, dostává od nich na každé volné místo více než 50 žádostí o zaměstnání. Do Číny zamířili i světově proslulí akademici.
V roce 2004 jeden z nejvýznamnějších amerických počítačových odborníků Andrew Chi-chih Yao vyměnil profesorské místo na Princetonské univerzitě za místo na čínské univerzitě Tsing-chua. Pekingská univerzita pak přesvědčila význačného matematika Tchien Kanga z Massachusettského technického institutu, aby při ní založil mezinárodní matematické výzkumné centrum.
S ohledem na to, že čínštinu se po celém světě učí stále více lidí - podle nejnovějšího odhadu čínské vlády 30 miliónů -, bude zřejmě počet cizinců, kteří nemají čínský původ a přednášejí na čínských univerzitách, stoupat.
Čína ale chce přilákat i zahraniční studenty. Tisíce jich tam už studují čínštinu, v budoucnu by to mohla být třeba ekonomie. Proto stále více čínských univerzit nabízí i výuku výlučně v angličtině.
"Pro univerzitu světové úrovně je nezbytné, aby přitahovala nejlepší studenty a učitele v mezinárodním měřítku. Chceme, aby u nás nakonec studovali nejen nejlepší čínští studenti, ale nejlepší studenti z celého světa," řekl Wej Jing-čang z Pekingské univerzity.
Toto úsilí již přináší plody. Podle expertů čínské univerzity v mezinárodních žebříčcích založených na akademických cenách, které získali jejich učitelé, nebo na počtu článků otištěných v uznávaných vědeckých časopisech porážejí univerzity v Indii, považované za hlavního konkurenta Číny.