Každému člověku, jehož partner zůstal doma se dvěma dětmi a který vydělává méně než deset tisíc hrubého, dnes stát zaplatí na sociálních dávkách víc, než si dotyčný dokáže vydělat. Lidé proto nejsou motivováni pracovat.
Hlavní podíl na tom má současná podoba životního minima, tedy státem uznané hranice chudoby, od níž se odvíjejí všechny sociální dávky. Za chudou je dnes považována každá rodina se dvěma dětmi, která má příjmy nižší než 12 tisíc korun.
Pokud člověk vydělává méně než tuto částku, stát mu rozdíl doplatí. Když nepracuje, zaplatí mu ji celou. Výdaje státu na nejrůznější sociální dávky se rok od roku zvyšují.
"Právě sociální výdaje jsou hlavním důvodem rostoucích státních dluhů. Bez jejich reformy se dluhy nezbrzdí," upozorňuje ekonom Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Sociální síť však při reformě veřejných financí zatím zůstala nedotčena.
To by se mělo změnit. "Současná podoba životního minima skutečně řadu lidí nemotivuje, aby pracovali, proto se chystáme životní minimum upravit," říká ministr práce Zdeněk Škromach.
Proti dnešním poměrům by se měly změnit dvě věci. Za prvé by se suma životního minima neměla zvyšovat s každým dalším členem rodiny tak rychle jako nyní. Člověku, který žije sám, stát dnes zaručuje, že jeho příjmy neklesnou pod 4100 korun měsíčně, rodině se dvěma dětmi ve věku od 10 do 15 let garantuje, že nebude muset vyžít ze sumy nižší než 11 980 korun měsíčně. Tato rodina má tak životní minimum téměř třikrát vyšší.
To se výrazně liší od poměrů v zemích Evropské unie. Němec, který žije sám, má životní minimum, v přepočtu na koruny a při zohlednění rozdílných cen v obou zemích, 21 892 korun, čtyřčlenná rodina 40 737 korun, tedy ani ne dvojnásobek.
Tento rozdíl je velmi důležitý kvůli motivaci pracovat. Člověka, který žije sám v Česku, životní minimum k práci motivuje. I kdyby pracoval za minimální mzdu, která nyní dosahuje 6700 korun, může počítat 5456 korun čistého, což je o 1356 korun více než životní minimum. U mnoha rodin s dětmi však už tato motivace opadá. Sociální demokraté obhajují růst minimální mzdy právě tím, aby převyšovala životní minimum a lidé tak byli motivováni k práci. U větších rodin to však stále neplatí.
Ministerstvo práce chystá i další změnu. "Lidem, kteří pracují a přitom mají nízké příjmy, by stát doplácel do vyšší sumy než těm, kdo se spoléhají jen na životní minimum," říká Škromach. "Větší motivace k práci by mohla výrazně snížit nezaměstnanost. Jedním z důvodů, proč je dnes tak vysoká, je právě to, že mnoha lidem se práce nevyplácí," říká Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE-EI.
Změna životního minima je přitom výrazně důležitější než zásah do podpor v nezaměstnanosti. Mnoho lidí totiž před ztrátou práce vydělávalo tak málo, že dostanou podporu výrazně nižší, než je životní minimum jejich rodiny.