Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) požaduje zrušit omezení volného pohybu pracovních sil mezi členskými státy Evropské unie. Na parlamentní konferenci o pohybu pracovní sil prohlásil, že volný pohyb pracovních sil je přirozený a nikoho neohrožuje. Otázkou ale je, uvedl, zda bude mít k tomuto kroku politická elita v některých zemích EU dostatek odvahy.


"Ať nikdo nechodí s argumenty, že pohyb osob z ČR někoho ohrozí. Nebo si snad někdo myslí, že čeští pošťáci ohrozí trh pošty ve Švédsku? Myslí snad někdo toto vážně?" prohlásil Svoboda. Správné řešení je proto podle něj zrušit omezení. Všechny racionální argumenty říkají, že nemá smysl.


"Proto apeluji na to, abyste sebrali všichni jenom kus odvahy, nic jiného. Kus odvahy říci, že to všechno odblokujeme. Protože se nic nestane," dodal Svoboda. Připomněl, že Velká Británie stejně jako Irsko a Švédsko již pracovní trhy otevřela, a z Čech skoro nikdo nepřišel. "Jenom několik stovek lidí se rozhodlo usadit se ve Velké Británii a Irsku. Zbývající země trh neotevřely," řekl ministr.


Kvóty, které má ČR s dalšími členskými zeměmi EU vyjednány, podle něho pokryjí potřebu českých občanů, kteří chtějí na území Evropy pracovat a žít. "A kdyby náhodou některá z těchto kvót nebyla dostatečně vysoká, tak vyjednáme kvótu vyšší," zdůraznil.

Špidla: Obavy z levné pracovní síly jsou liché

Pro odbourání bariér pracovních trhů starých členských zemí EU pro nováčky unie se dnes vyslovil i český eurokomisař Vladimír Špidla. Obavy z masivního přílivu levné pracovní síly do bohatších částí unie nemají podle něj reálný základ a pružnější pracovní trh by naopak prospěl evropské ekonomice.

Průzkumy Evropské komise i zkušenost zemí, které svůj pracovní trh otevřely, podle Špidly ukazují, že obavy z volného pohybu pracovníků jsou neopodstatněné. Příkladem je podle něho francouzský strach z příchodu "polského instalatéra", který vezme práci domácím řemeslníkům. Ve "starých zemích" Evropské unie přitom v současné době pracuje necelá stovka polských instalatérů, uvedl eurokomisař.

"Typický člověk, který se vydal za prací do jiného státu unie, je muž ve věku 18 až 35 let," řekl Špidla. Je svobodný, bez závazků a jeho druhým jazykem je obvykle angličtina, dodal. Pracovní migraci podle něho omezuje řada přirozených překážek, jako například jazyková nevybavenost, obavy ze ztráty kontaktu s rodinou a přáteli nebo neznalost poměrů v cizí zemi.

Omezení pracovního trhu pro obyvatele z nových zemí EU prosazovaly zejména Německo a Rakousko. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v červenci po schůzce s českým premiérem Jiřím Paroubkem uvedl, že k dalšímu uplatňování přechodného období jeho zemi nutí větší tlak a konkurence po rozšíření unie.


Paroubek jednal o stejném problému v polovině října také s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem. Prohlásil, že si umí představit liberalizaci zaměstnávání určitých skupin osob, například vysokoškoláků.


Předseda horní parlamentní komory Přemysl Sobotka (ODS) zase chce, aby další potřebu přechodných omezení pro volný pohyb pracovních sil v EU mohly hodnotit společné senátorské komise. Sobotka její ustavení nabídl předsedkyni belgického senátu Anne-Marii Lizinové a představitelům horních komor Francie a Rakouska. Omezení přístupu na pracovní trh má podle něj pro většinu Evropy spíše symbolický význam, pro Česko má ale význam obrovský. "Už jsme si všichni rovni, a my jsme nikam neudělali žádnou invazi z hlediska pracovních sil," poznamenal.


Také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) při nedávné návštěvě Francie prohlásil, že je nutné prezentovat partnerům v EU fakta a čísla dokládající, že je zbytečné obávat se přílivu pracovních sil, a na základě toho je vést ke změně postoje.