Klaus: Menšinovou vládu s podporou KSČM odmítnu
ČSSD: Prezident na to nemá právo
Ústavní experti: Nakonec by musel ustoupit
Jindřich Šídlo, Josef Pravec
Prezident Václav Klaus chce bránit tomu, aby zemi po červnových volbách vládl menšinový kabinet sociálních demokratů závislý na komunistické straně.
"Jasně jsem dal najevo při svém dvojím jmenování vlád, že s menšinovou vládou s touto podporou se smířit nehodlám. Tečka," řekl prezident v rozhovoru, který Hospodářské noviny přinesou ve svém zítřejším vydání.
Na další otázky o své povolební taktice už prezident odmítl odpovědět. Jaké jsou tedy jeho možnosti a šance skutečně zabránit plánu, který je mezi špičkami ČSSD v případě vítězství levice považovaný za nejperspektivnější scénář?
Prezident hraje po volbách podle ústavy klíčovou roli: jmenuje premiéra a na jeho návrh celou vládu. Konstituce už ale neříká, koho má či dokonce musí jmenovat nebo jak dlouho má celý proces vzniku nové vlády trvat.
Václav Klaus v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že vyjednáváním o vládě pověří podle zvyklostí předsedu vítězné strany. A že bude trvat na tom, aby mu premiérský kandidát před jmenováním dokázal, že má pro svou vládu vyjednánu podporu.
"Jasným a logickým způsobem jsem se zachoval už v situaci, když byla vládní krize. Řekl jsem: přineste mi podpisy, že to tak opravdu máte dohodnuto. To by pro mne bylo východisko i v červnu," připomněl prezident situaci z léta 2004, kdy po Stanislavu Grossovi žádal, aby mu napřed doložil 101 podpisů nekomunistických poslanců.
Menšinový kabinet ČSSD by se ale letos při hlasování o důvěře ve sněmovně na jiné než komunistické hlasy s největší pravděpodobností spoléhat nemohl.
Jenže sociální demokraté prezidentovi ani nic dokazovat nechtějí: "Je podivné, že už půl roku před volbami prezident Klaus klade podmínky. Pokud na tom bude trvat, dojde ke střetu. Právo na to nemá, náš ústavní systém je prostě jiný," říká místopředseda ČSSD Petr Vícha. "Jiří Paroubek žádný seznam prezidentovi neponese. To, že to v létě 2004 udělal Stanislav Gross, byla chyba," dodává.
Oslovení ústavní odborníci soudí, že prezident nemá v souboji se sněmovnou, kterou by ovládala levice, příliš mnoho šancí.
"Jde spíš o politické prohlášení. Ústava nepředepisuje, koho má prezident předsedou vlády jmenovat. To je záměr, aby mohla běžet politická jednání.
Pokud by ale prezident šel proti většině poslanců, kteří budou trvat na tom, že jinou vládu nepodpoří, bude tahat za kratší konec provazu. Může třeba některé poslance přemlouvat pro jiné řešení, ale když neuspěje, musí ustoupit," míní například ředitelka Parlamentního institutu Jindřiška Syllová.
Proti prezidentovi mluví i další fakt, na nějž sociální demokraté spoléhají: "Když prezident dvakrát vybere do čela vlády člověka, který nezíská důvěru, musí napotřetí už premiéra jmenovat na návrh předsedy sněmovny," říká poslanec a právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka. A předsedou sněmovny by v případě levicové většiny byl s největší pravděpodobností znovu sociální demokrat.
