Senátoři z výboru pro sociální politiku souhlasí s razantním zvýšením porodného. Odmítli ale, aby rodiče většiny prvňáků dostávali tisícikorunu na nákup školních pomůcek, tedy takzvané pastelkovné.
"Přijde nám to skutečně jako trošku populistický tah těsně před volbami," prohlásila členka výboru Daniela Filipiová z opoziční ODS. "Osobně si myslím, že to většinu rodin musí urážet, takový úplatek," zdůraznila. Příspěvek pokládá za neúčelný vzhledem k tomu, že v životě dítěte je několik zlomových okamžiků, kdy má potomek zvýšené nároky.
Navrhované změny jsou součástí novely zákona o státní sociální podpoře, kterou bude Senát jako celek schvalovat nejdříve koncem příštího týdne.
Porodné při narození jednoho dítěte by se mělo zvýšit z nynějších 8600 na 17.500 korun na jedno dítě, což je desetinásobek životního minima na osobní potřeby dítěte. Při narození více dětí současně má porodné činit patnáctinásobek životního minima na osobní potřeby dítěte, a to za každé z nich. Rodičům dvojčat by tak měl stát od 1. dubna, bude-li novela přijata, vyplatit 52.500 korun a rodičům trojčat 78.750 korun. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) odhadl dopad novely na rozpočet na stamiliony korun.
Nárok na porodné má mít kromě rodiče také člověk, který převzal dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou pro vyplacení porodného je trvalý pobyt matky v Česku. Příjem žadatele o porodné se nezkoumá. Porodné se vyplatí, i když dítě po porodu zemře. Nevyplatí se ale v případě potratu.
Podle zprávy OSN o stavu populace patří Česko dlouhodobě k zemím s nejnižší plodností na světě. Plodnost v ČR dosahuje hodnoty 1,19 dítěte na ženu. Nižší je pouze v Hong-Kongu a v Číně, kde ji stát reguluje. Průměrná plodnost v Evropě je 1,42 dítěte na ženu. Dlouhodobý pokles porodnosti se v Česku zmírnil před třemi lety, kdy se narodilo skoro 93.000 dětí - asi o 2000 více než o rok dříve. Předloni se v ČR narodilo nejvíce dětí za posledních deset let, a to 97.700.
