Bém slibuje rekordy při stavbě pražského metra


Pražský primátor Pavel Bém (ODS) spojil svoje jméno v předvolební kampani s nesplnitelným slibem. Tvrdí, že se v Praze do čtyř let otevře deset nových stanic metra. Praha by tak podle jeho tvrzení překonala i dosavadní rekord ze sedmdesátých let, kdy se zde metro postupně otevíralo.
"Počítejte se mnou, tři stanice na trase C (Střížkov, Prosek, Letňany), tři na trase A (Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny) a čtyři na nové trase D (Pankrác, Olbrachtova, Nádraží Krč a Zálesí) - to je deset stanic, které budou otevřeny do roku 2010," tvrdí primátor.

Na letiště v nedohlednu

Skutečnost je však jiná. V tuto chvíli je pouze jasné, že v roce 2008 začnou lidem sloužit tři stanice metra C. Co se týká prodloužení metra A z Dejvické směrem na letiště, je tvrzení primátora nereálné. Dokládá to i údiv některých členů pražské ODS nad primátorovým slibem. "Není to parodie? To musí být protikampaň," reaguje pro HN člen ODS, který si však nepřeje být jmenován.
Hlavním cílem prodloužení trasy A je napojit metro na největší českou a středoevropskou nemocnici v Motole a stejně tak na ruzyňské letiště. Metro až na letiště je v nejbližších šesti letech nereálné. "Jestli se podaří dotáhnout metro A do Motola do roku 2010, si nejsem jistý," říká primátor. Dopravní podnik a další odborníci však dodávají, že na pokračování metra A se do roku 2010 nepodaří otevřít ani jednu stanici. Pražský magistrát teprve připravuje zanesení trasy metra A do územního plánu. Z běžné praxe je tak jasné, že než se kopne do země, uběhnou zhruba čtyři roky.

Metro bez řidiče? Až 2013

Podobně je na tom i stavba nové trasy D. Její prioritou mělo vždy být to, že bude alternativou ke stávajícímu metru C, zejména v úseku Nuselského mostu, který bude potřeba opravit. Naproti tomu se město nyní rozhodlo, že první část metra D začne stavět na druhé straně směrem k jižním pražským sídlištím a Thomayerově nemocnici.
Trasa metra D je sice zanesena v územním plánu, ale město se stále nerozhodlo, jaký druh metra zde bude jezdit - jestli klasické metro s menším počtem vozů nebo vlaky bez řidiče, které budou lehčí, menší a možná i na pneumatikách.
První varianta by měla vyjít na 34,5 miliardy korun, druhá je levnější - za 31,4 miliardy. Pražští radní přitom už měli z obou variant vybrat před měsícem. Kvůli dosud nejasnému financování metra však se schvalováním nabrali skluz. "Stále platí, že rok 2010 není ohrožen. Když se do něčeho obuju, tak to půjde," slibuje primátor. Že je rok 2010 naprosto nereálný, bylo přitom jasné už před několika lety.
"V případě zmiňované první etapy metra D se stále počítá s tím, že se začne stavět v roce 2009 a první stanice se otevřou v roce 2013. Dříve to nejde," říká ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.

Peníze nejsou, ale budou

Primátorovi v jeho slibech nebrání ani hrozba toho, že město v příštím roce nedostane od státu na stavbu metra ani korunu. Tak je tomu alespoň zatím v rozpočtu Ministerstva dopravy. Loni i letos dostalo město po 400 miliónech korun.
"Pro rok 2007 se chceme pokusit získat v rámci rozpočtu Ministerstva dopravy 300 miliónů korun, o tom se rozhodne příští týden," slibuje ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). Na další roky chce získat pro metro peníze z Evropské unie - na konkrétní částku je však prý brzy.
"I kdybychom nedostali peníze od státu, bude velká část z těch deseti stanic do roku 2010 postavena," říká primátor Bém. Městu má podle něho pomoci nejen Evropská unie, ale v případě metra D i soukromý kapitál.
Přitom ještě před několika měsíci požadovalo město po státu financování větší části trasy A, kde je státní nemocnice a státní letiště. S odůvodněním, že na takovou stavbu prostě nemá.