Ptačí chřipka, na kterou v jihovýchodní Asii zahynulo od roku 2003 šedesát pět lidí, překročila brány Evropy. Poté co byla v pátek zaznamenána u rumunské obce Cearmulia de Jos ležící v deltě Dunaje, hlásily v sobotu také turecké úřady u západoanatolského města Balikešir, že mají co do činění s nebezpečnou nemocí.
V srpnu se ptačí chřipka objevila na Urale, kam se rozšířila ze západní Sibiře. Dá se předpokládat, že na evropský kontinent ji přes Černé moře zanesli stěhovaví ptáci. Z dunajské delty se nyní choroba může podobným způsobem rozšířit až do střední Evropy, a tedy i do Česka.
Odborníci nicméně varují před přílišnou panikou a upozorňují, že vir H5N1, který v uplynulých dvou letech zabíjel v Asii, se zatím vyskytl pouze ve Vietnamu, Thajsku, Kambodži a Indonésii.
Přestože rumunské a turecké úřady nemají zatím nejmenší důkaz o tom, že by se jednalo právě o nebezpečnou mutaci H5N1 přenosnou na člověka, začaly v ohrožených lokalitách s masovým vybíjením drůbeže.
"Nikdo se po tom, co se zde přihodilo, neodváží pojídat drůbeží maso. Měli jsme tu dnes svatbu, všichni se ale rozhodli pro vepřové," citoval deník New York Times starostu Cearmulie de Jos Mihaie Carciumarua.
Rumunský ministr zemědělství George Flutur si včera pospíšil s oznámením, že ačkoliv byly v tělech dvou uhynulých divokých kachen zaznamenány protilátky vyvolané působením viru, nemocí je ohroženo jen několik vesnic a nelze zatím hovořit o nebezpečí epidemie.
V Cearmulii de Jos a sousední Lunce stáli včera nicméně vesničané v dlouhé řadě, aby se mohli nechat přeočkovat.
V anatolském městě Kiziksa, na jehož katastru byla ptačí chřipka zaznamenána v sobotu, nechala tamější radnice utratit nejenom 1500 chovných krůt, nýbrž také toulavé psy, kteří se drůbeží příležitostně živí a mohli by nemoc přenášet.
Drůbeží farma, kde se choroba vyskytla, leží poblíž chráněné přírodní oblasti a náměstek guvernéra balikeširské provincie Halil Javuz Kaya se tak domnívá, že krůty se nakazily od stěhovavých ptáků.
"Jsme bohužel konfrontováni s ptačí chřipkou, situace je ale pod kontrolou a přijali jsme všechna nezbytná opatření," řekl včera agentuře Reuters turecký ministr zemědělství Mehdi Eker. Tím nejúčinnějším zůstává masové vybíjení drůbeže.
V postižených oblastech Sibiře a Uralu musely ruské úřady podle agentury RIA zlikvidovat během léta na 150 tisíc kusů kuřat, slepic a husí, vir H5N1 zde však vůbec nebyl zaznamenán.
Odborníci odhadují, že pokud by nemoc zmutovala do podoby přenosné na člověka, mohla by za jistých okolností nakazit až 25 miliónů lidí, z nichž by sedm miliónů dokázala zabít.
Podle Světové zdravotnické organizace by trvalo deset let, než by se podařilo přeočkovat alespoň dvacet procent populace. Podobná akce by přitom stála čtrnáct miliard eur. Pouze pětadvacet zemí má v současnosti dostatek vakcín proti běžným druhům chřipek.