Věda dostala víc slibů než peněz


Výrazné zvýšení investic do výzkumu patřilo mezi deset hlavních priorit posledních tří kabinetů. Sliby splnily jen zčásti.
Namísto 12 a půl miliardy před třemi lety by měl stát v příštím roce dotovat vědce více než osmnácti miliardami.
V průběhu vládnutí Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka se však ozývaly odvážnější sliby. Nejvýznamnější z nich vláda schválila před dvěma lety v Národní politice výzkumu a vývoje pro léta 2004 - 2008. Přihlásila se v ní k lisabonské strategii Evropské unie, která žádá, aby členské země do roku 2010 zvýšily veřejné výdaje na jedno procento hrubého domácího produktu.
Ještě v roce 2002 vydával český stát na vědu 0,52 procenta HDP, plánované zvýšení v příštím roce ale nedosáhne ani 0,6 procenta. Pokud by chtěla Česká republika slib splnit, musela by příští vláda zvyšovat dotace vědcům čtyřnásobným tempem.
"Nemohu říci, že by vláda a parlament pro vědu nedělaly nic. Na druhé straně si pamatuji, že už od roku 1990 se stále mluví o tom, jak se prostředky na vědu zvýší na 0,7 procenta HDP. Jedna desetina navíc se zdá málo, ale pro nás to jsou miliardy korun," zhodnotil vládní dotace předseda Akademie věd Václav Pačes.
Pačes upozorňuje, že vláda zvyšuje v průměru výdaje na vědu o deset procent ročně. Zároveň však rostou i ceny, a reálné navýšení tak je poloviční. Šéf akademie dává za příklad vyspělé evropské země, především Španělsko, kde se výdaje na vědu ročně zvyšují o 20 procent.

Největší problém: kvalita

Za období posledních tří kabinetů naopak vznikla celá řada plánů, jakým způsobem vědu podporovat a jak vyšší dotace využít. Po Národní strategii podpory výzkumu z dob Špidlovy vlády schválil Grossův kabinet Koncepci reformy vysokých škol, která měla za cíl přesunout víc univerzitních peněz na výzkum a vývoj.
Dotace vysokým školám se z třinácti miliard v roce 2002 zvýšila o pět miliard, do roku 2008 se má zvýšit celkem na třicet miliard. Školy dosud státní dotace dostávaly na výuku a na vědu šla pouze pětina. Reforma to měla změnit: univerzity by se měly zaměřit také na výzkum.
Koncepce ministryně Petry Buzkové reagovala i na žádost vicepremiéra Martina Jahna, podle kterého by měli peníze dostávat jen ti nejkvalitnější vědci. Své kvality by měli prokázat ohlasem svých publikací a úspěchy při patentovém řízení.
Mezinárodní srovnání dosud ukazovalo, že práce českých vědců jsou v průměru dvakrát až třikrát méně citovány než články kolegů z vyspělých západoevropských zemí. Podle databáze z posledních deseti let zaostáváme i za Španěly, Maďary a Řeky. Nejlepšími obory jsou v České republice biologie, medicína, chemie a fyzika.
Vláda ve spolupráci s univerzitami a vědeckými ústavy připravila kritéria, podle kterých by se publikační činnost kontrolovala. Nechce však přistoupit na mezinárodní kritéria a vytvořila vlastní databázi RIV, která jen eviduje počet článků publikovaných v odborných časopisech, nerozlišuje však mezi články v nejslavnějších časopisech typu Nature a v bulletinu vlastní univerzity.
Ještě hůře dopadají čeští výzkumníci v soutěži o evropské a americké patenty, kterých získávají řádově méně než výzkumníci ze západní Evropy a Ameriky.

Dvě cesty pomoci

Zlepšit situaci českého výzkumu měla dvě vládní opatření. Koncem loňského roku se dotace na výzkumné záměry začaly rozdělovat nově. Nárok na podporu měla jen pracoviště, která prokázala prestiž v mezinárodní komunitě a možnosti využití objevů v praxi.
Rozdělení peněz počátkem roku 2005 však vyvolalo protesty, protože neuspěly některé z dosud nejúspěšnějších týmů. Nad metodikou výběru se pozastavil místopředseda vládní rady pro výzkum a vývoj Vladimír Viklický a školský výbor ve sněmovně vyzval ministryni Buzkovou, aby předložila podrobné výsledky výběru. Ministerstvo dosud na výzvu neodpovědělo.
Kabinet také schválil šest základních směrů vývoje, do kterých by měl v budoucnu investovat stát i soukromé podniky, které napříště mohou odepisovat výdaje na výzkum z daní.
Nejvýše se na seznamu skutečně dostala nejlepší tuzemská disciplína - biotechnologie. Mezi prioritami však jsou i jiné: třeba strojírenství či bezpečnostní výzkum.
Vláda zatím podle Viklického neodpověděla na otázku, jak financovat začínající firmy, které musí novou technologii vyzkoušet dříve, než ji nabídnou podnikům využívajícím rizikový kapitál. Dosud se tyto firmy financují ze zahraničních grantů.
1. 8. vyšlo: Bydlení dostupnější není, 15. 8. vyjde: Reforma důchodů