Beznaděj mezi nezaměstnanými se v Evropské unii postupně zvyšuje. Před deseti lety bylo lidí, kteří přestaly s nadějí hledat novou práci, o 120 tisíc méně, vyplývá z údajů zveřejněných Evropskou komisí.
V Česku zatím podle statistik rezignovalo na vidinu možného zaměstnání 13 tisíc lidí, na Slovensku šest tisíc.
Unie hlásí 20 miliónů lidí bez práce
Na unijních úřadech práce je nyní zaregistrováno přibližně 20 milionů nezaměstnaných, kteří nějaké místo minimálně formálně hledají. Poměrně častý je však i případ, kdy lidé raději pokračují v pobírání podpor od státu a případně si přivydělávají různými melouchy, než aby přijali špatně placenou a přitom namáhavou práci.
Hledání práce podle EK nejčastěji vzdávají lidé s nízkým vzděláním, kteří nedokáží nabídnout firmám požadované znalosti techniky či jazyků. Mezi muži a ženami není v tomto ohledu téměř žádný rozdíl. Rezignace na aktivní hledání práce se rovněž zvyšuje s věkem. Lidé, kteří přijdou o zaměstnání jen několik let před dosažením důchodového věku, to pak obvykle řeší právě rezignací na hledání nového místa, nebo využitím předčasného odchodu do penze.
Hranice odchodu do důchodu se všude zvyšuje
V unii se nyní průměrně odchází do důchodu v 61 letech a tato hranice se stále každým rokem posouvá o něco výše. V ČR nyní dosahuje rovných 60 let, na Slovensku necelých 58 let. Nejdéle v EU pracují Irové, kteří z posledního zaměstnání odcházejí průměrně až před 65. rokem života, o osm let později než Slovinci.
Kvůli stárnutí obyvatelstva naléhá EK na to, aby se podíl zaměstnanosti u starších lidí zvyšoval a dosáhl aspoň 50 procent. Dnes činí unijní průměr 41 procent, ČR je na tom se 42,7 procenty nepatrně lépe. Naopak Slovensko s 26,8 procenty a Polsko s 26,2 procenty pracujících starších lidí jsou na tom ze všech 25 států nejhůře.
Komise argumentuje, že klíč k většímu zaměstnávání starších lidí tkví především v celoživotním vzdělávání. Jako vzor dává Švédsko, kde pracuje téměř 70 procent starších lidí ve věku 55 až 64 let, nebo Dánsko, kde tento podíl činí 60 procent.
