Evropská komise doporučila České republice, aby zlepšila kvalitu plánování svých rozpočtů a aby posílila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí urychlením reformy důchodů a zdravotního pojištění. Ve výroční zprávě o českém programu konvergence také vyzvala, aby se ČR ambiciózněji chopila očekávaného hospodářského růstu a pro rok 2008 naplánovala nižší deficit než 2,7 procenta HDP.


Uvedené návrhy jsou vesměs v souladu s přístupem ministerstva financí. "Zrychlení růstu již pro snižování deficitu využíváme, povedlo se to v roce 2004 i v roce 2005. Rozpočtové plánování máme na dobré úrovni. Urychlení důchodové reformy také podporuji," poskytl ČTK reakci ministra financí Bohuslava Sobotky jeho mluvčí.


Analytici volají hlavně po penzijní reformě. "Fiskální pozice Česka vypadá v tomto okamžiku solidně, ovšem to je dáno mimo jiné i neexistencí penzijní reformy. Proto je apel na urychlení reforem zcela na místě," míní analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. I David Marek z firmy Patria Finance radí využít dobrého stavu ekonomiky k ambicióznější reformám a připravit se na dopady stárnutí populace.


Komise České republice i Slovensku sdělila, že podle jejího názoru postupují země podle plánu a měly by být schopny splnit kritéria konvergence, tedy podmínky pro vstup do eurozóny tak, aby Bratislava mohla přejít na euro v roce 2009 a Praha o rok později. Jejich plány považuje EK za realistické.


Kvůli vysokým rozpočtovým nákladům, vyvolaným stárnutím obyvatelstva, je Česko velmi ohroženo, pokud jde o dlouhodobou udržitelnost jeho veřejných financí, uvedla exekutiva EU. Na Slovensku vidí jen středně velké riziko, které lze dál snižovat pokračováním v dosavadní přísné politice. Podle odhadů EK by se bez důchodové reformy stala situace v ČR v roce 2050 neudržitelnou. Veřejný dluh by totiž narostl do takové výše, že stát by čelil bankrotu, jenž v minulosti postihl třeba Argentinu.


"Obě země dosáhly lepších výsledků, než se plánovalo v loňských konvergenčních programech, a dobře směřují ke korekci nadměrného rozpočtového deficitu," uvedl na tiskové konferenci komisař Joaquín Almunia. Předpověděl, že Slovensko se snadno dostane pod tříprocentní hranici deficitu v roce 2007 a Česko o rok později, takže splní své záměry ohledně převzetí eura.


"Vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům by však obě země mohly být ambicióznější," pokračoval komisař. Upozornil na významný problém stárnutí obyvatelstva v Česku a vyzval, aby ČR rychle zavedla reformy důchodového systému a zdravotnictví. Česko by se podle Almunii mělo rovněž snažit udržet rozpočtový schodek pod úrovní tří procent až do konce roku 2008. V roce 2004 deficit činil tři procenta a loni podle odhadů ministerstva financí poklesl na 2,8 procenta, letos by měl být ale vyšší.


Navzdory hospodářskému růstu však klesl český rozpočtový deficit v hodnoceném období pouze o procento, uvedla EK. Hlavním důvodem je navíc pokles veřejných výdajů, nikoli zvýšení příjmů. Rozpočtové plánování bylo zatím opatrné a na straně příjmů se z jednoho roku do druhého převáděly značné přebytky. Kdyby se z politických důvodů utratily v letošním volebním roce, mohla by bilance na jeho konci vypadat hůře.


Opatření plánovaná v oblasti veřejných financí jsou zhruba v souladu s makroekonomickými plány na léta 2005-8, píše dále EK ve zprávě o Česku. Líbí se jí plánované výdaje na opatření zaměřená na růst a zaměstnanost, zejména omezování významu veřejného sektoru v ekonomice a posun daňového břemene z přímých na nepřímé daně. Žehrá však na to, že vláda si je sice vědoma problému dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, její program však neobsahuje žádné konkrétní kroky, jak ho řešit.


Slovensko hodnotila komise podobně jako Českou republiku, ale s tím rozdílem, že slovenská vláda již provedla všechny zásadní reformy. Nebezpečí stárnutí populace, které hrozí Česku, tak na Slovensku není tak výrazné. Stejné je to i v případě reformy zdravotnictví. Slováci jsou tak podle Evropské unie na dobré cestě k redukci schodku veřejných financí do konce roku 2007.


Evropská komise hodnotila stabilizační a konvergenční programy Finska, ČR, Dánska, Slovenska, Švédska a Maďarska. Nejhorší vysvědčení si odneslo Maďarsko, které bojuje s výraznými rozpočtovými schodky a EK jeho zástupce vyzvala, aby do 1. září předložili nový konvergenční program. Nejlépe naopak dopadly všechny severské země. Almunia zdůraznil, že Dánsko, Finsko a Švédsko mohou být příkladem pro všechny země 25členné EU.