Cestu Baltu k euru hatí inflace
Největší chuť na euro mají malé země Evropské unie, především baltské. Estonsko a Litva chtějí společnou měnu už od prvního ledna 2007. Ale jak vyplynulo ze včerejší konference prestižního časopisu Euromoney ve Vídni, je dost nepravděpodobné, že se jim to podaří.
Jejich smělé plány hatí inflace, provázející velice silný hospodářský růst. Jsou za ní také rychle stoupající mzdy.
Hrdí Lotyši chtějí eiro
Inflace řádí zejména v Lotyšsku, kde je vůbec nejvyšší v celé Evropské unii. Nyní se pohybuje kolem sedmi procent. "Plán zavést společnou měnu v roce 2008 je tak ohrožen," připustil na konferenci lotyšský ministr hospodářství Krisjanis Karins.
Centrální banka tvrdí, že inflaci lze letos dostat na 5,5 procenta, pokud vláda dodatečně seškrtá rozpočtové výdaje. Kabinet ale argumentuje, že schodek, který loni odpovídal zhruba jednomu procentu HDP, inflaci neroztáčí. Raději by o několik procentních bodů snížil daň z přidané hodnoty u potravin.
Lotyši mají problém nejenom s inflací, ale samotným názvem společné měny. Brusel i Evropská centrální banka trvají na tom, aby se všechny země, které společnou měnu zavedou, striktně držely názvu "euro".
Jenže Lotyši, kteří jsou hrdi i na svoji lingvistickou nezávislost, píší "eiro". "Shluk eu je lotyštině prostě naprosto cizí," argumentuje ministryně školství Ina Druviete. Podle ní země nemíní ustoupit a je připravena věc hnát až k Evropskému soudnímu dvoru.
Estonci se bojí zdražení
Velké starosti má také Estonsko, které by chtělo zavést euro už prvního ledna 2007.
Ale jeho inflace (3,6 procenta v prosinci) je druhá nejvyšší v EU hned po sousedním Lotyšsku. Brusel přitom nastavil přísné kritérium: země, která chce platit eurem, může mít inflaci nejvýš půldruhého bodu nad průměrem tří zemí EU s nejnižší inflací. Podle listopadových statistik je to 2,4 procenta.
"Estonsko skutečně má problém s inflací. A i když se vláda snaží, zavedení eura se nejspíš o něco opozdí," vyjádřil se pro agenturu Bloomberg Lars Christensen z peněžního ústavu Danske Bank.
Centrální banka Estonska sdělila, že kvůli inflaci zpřísní pravidla pro poskytování hypoték, aby "zchladila" trh.
"Bojíme se eura, protože víme, že si na něj naši finští sousedé špatně zvykali. A ještě jim stouply ceny," svěřil se agentuře Bloomberg čtyřiapadesátiletý prodavač nábytku Sirje Karu.
Proti euru v Estonsku je také opoziční Křesťanská lidová strana. "Koruna je pro Estonce symbolem národní identity," prohlašuje její předseda Aldo Vinkel.
Litevci to vidí dobře
Guvernér litevské centrální banky Reinoldijus Sarkinas si je podle agentury Bloomberg jistý, že země bude mít příští rok společnou měnu. "Vidím to tak padesát na padeást," odhaduje šance Litvy analytik Rimantas Rudzkis z banky Nord LB.
Optimistický zůstává slovinský ministr financí Andrej Bajuk. "Držíme ten správný kurs," komentoval plán na zavedení eura už příští rok.
V pohodě je také Slovensko, které chce platit eurem od roku 2009. "Národní banka Slovenska odhaduje, že členství v eurozóně by mohlo vést až k o jedno procento vyššímu růstu. Hlavně proto, že se pro ekonomiku a podniky vytvoří stabilnější podmínky," prohlásil včera ve Vídni ministr financí a vicepremiér Ivan Mikloš.
Zatímco Slovinci a Slováci jsou na dobré cestě, Maďaři se musí vypořádat nejenom s inflací, ale hlavně s bobtnajícím rozpočtovým schodkem. Oficiálně zatím platí rok 2010, jako v Česku. Nová polská vláda odmítla stanovit byť jenom orientační termín přijetí eura. "Polsko bude mít euro někdy kolem roku 2013. Nebo také nikdy, to bude záležet na mnoha okolnostech," předpovídá Christensen.
Adepti eura a jejich inflace (meziroční ukazatel, prosinec 2005, v %)
Země Inflace
Lotyšsko 7
Slovensko 3,7
Estonsko 3,6
Maďarsko 3,3
Litva 3
Slovinsko 2,3
Česko 2,2
Polsko 0,7
Průměr eurozóny 2,2
Zdroj: Bloomberg, Eurostat
