Evropská centrální banka dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 2,25 procenta, kam ji posunula loni v prosinci. Prezident banky Jean- Claude Trichet však na následující tiskové konferenci signalizoval, že jeho instituce je připravena úroky zvýšit; analytici vesměs počítají s tímto krokem již v březnu.
"V této situaci budeme projevovat ostražitost, abychom zajistili pevné zakotvení dlouhodobých inflačních očekávání na úrovních odpovídajících cenové stabilitě," řekl Trichet. Šéf ECB také přestal mluvit o slabé spotřebitelské důvěře, která ohrožuje růst ekonomiky.
To vše finanční trhy pochopily jako potvrzení jejich názoru, že další zvýšení sazeb přijde v březnu a naváže na prosincové první zvýšení z historického minima dvou procent. "Jeho tón přitvrdil," řekla agentuře Reuters Natalie Dempsterová z londýnské RBS Financial Markets.
Nejnovější statistické údaje zatím nejsou dost přesvědčivé k tomu, aby ECB mohla zpřísnit měnovou politiku už teď. Míra inflace nicméně stále zůstává vysoko nad dvěma procenty, což je úroveň, kterou banka považuje za strop cenové stability. Hlavním cílem ECB je držet inflaci těsně pod dvěma procenty.
Trichet nicméně poukázal na to, že celkově se dá letos čekat postupné hospodářské oživování. Prezident ECB však také připomněl, že banka nehodlá zvyšovat sazby v nepřerušené sérii, jak to činí od června 2004 Spojené státy. Tam se za více než rok a půl základní sazba zvýšila z jednoho procenta na 4,5 procenta.
ECB držela sazby beze změn na historickém minimu dvou procent asi dva a půl roku. Zvýšení sazeb v prosinci bylo první po zhruba pěti letech a banka k němu sáhla především kvůli růstu inflačních tlaků. Trichet ale naznačil, že nemá v úmyslu sazby zvyšovat tak, jak to činí Spojené státy, kde se úroky zvyšují nepřetržitě už od června 2004. V USA je základní úrok na 4,5 procenta.
Beze změn dnes zůstala i zápůjční sazba ECB, která je na 3,25 procenta. Podobně depozitní sazba je na 1,25 procenta a rovněž se nezměnila, podotýká agentura Reuters.
