Evropský parlament schválil dnes v prvním čtení návrh směrnice o liberalizaci služeb v Evropské unii. Text se opírá o sérii kompromisů uzavřených předem mezi konzervativním a socialistickým klubem. Neprošel "princip země původu", na kterém záleželo zejména novým členským zemím.


Schválený text ukládá vládám, aby zaručily volný přístup služeb z jiných států EU na své území. Zakazuje jejich diskriminaci, nerovné a nepřiměřené zacházení. Vypočítává překážky, které úřady nesmějí cizím poskytovatelům služeb klást do cesty. Umožňuje jim ovšem, aby omezily či zakázaly přístup služeb z důvodů veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či ochrany spotřebitelů. Neříká, podle jakého práva se poskytování služby v jiné zemi řídí.


Je to zatím první krok
"Tímto verdiktem debata o uvolnění služeb nekončí a schválený návrh rozhodně špatným směrem nejde; je to ale jen dílčí krok, křehký kompromis," řekl analytik České spořitelny Petr Zahradník. Při troše fantazie je podle něj možné oněmi důvody zablokovat příliv prakticky jakýchkoliv služeb do země, která si nebude přát rozšíření konkurence na tomto trhu. "Není ale pochyb o tom, že pro poskytovatele služeb z nových členských zemí to znamená pootevření dveří pro další expanzi," dodal.


Pro text se vyslovilo 391 z 638 přítomných poslanců, 213 bylo proti a 34 se zdrželo hlasování. Na jeho základě vypracuje nyní Evropská komise upravený návrh směrnice, který bude předložen členským státům; budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na březnovém summitu EU. Jakmile se vlády dohodnou, vrátí se zákon do EP ke druhému čtení. Předpokládá se, že by mohl být do konce roku schválen. Státy pak budou mít dva až tři roky na převzetí do národního práva.


Nejvíce návrhů změn a dodatků se týkalo rozsahu aplikace směrnice. Pod tlakem protekcionisticky naladěných poslanců a většiny levice bylo rozhodnuto, že liberalizace se netýká takzvaných hospodářských služeb obecného zájmu (dodávky vody, plynu, odvoz odpadů) bez ohledu na to, zda je provozují veřejné nebo soukromé subjekty. EP specificky vyřadil bezpečnostní služby, agentury pro zprostředkování práce a většinu zdravotních služeb.


Už v původním návrhu EK bylo řečeno, že se směrnice nevztahuje na finanční, dopravní a telekomunikační služby; posléze k nim přibyly právní služby, veřejně prospěšné nevýdělečné služby (školství). Dnes byl seznam doplněn o sázky, loterie, některé sociální služby. Nepodařilo se naopak specificky vyloučit pohřební a poštovní nebo služby spojené s bydlením.


Firmy budou mít snadnější přístup na zahraniční trhy
Pokud směrnice vstoupí v platnost, usnadní českým firmám - stavebním, reklamním, projekčním - působení na trzích ostatních zemí EU. Podle české vlády a také podle převládajícího názoru v ostatních nových zemích by však jejich přístup byl snazší a právní jistota větší, kdyby bylo zachováno původně navrhované pravidlo země původu.


Čeští poslanci nebyli se směrnicí spokojeni
Pravicoví poslanci ze sedmi nových členských států včetně ČR a Slovenska ve společné deklaraci vyjádřili zklamání nad rozmělněním a oslabením směrnice. Připomněli, že volný pohyb služeb patří pět desetiletí k základním svobodám EU. "Doufali jsme, že této svobody bude konečně dosaženo. Text schválený parlamentem byl však bohužel zbaven některých podstatných částí," uvedli.
Pozastavili se nad tím, že mnozí v EU jsou stoupenci konkurence jen slovně, nikoli činy. A usoudili, že pokud chce EU naplnit cíle konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti, musí zajistit skutečné otevření trhu se službami. "Nemyslíme si, že stávající verze směrnice stačí, aby toho bylo dosaženo. V příštích měsících je proto třeba podniknout další kroky," stojí v prohlášení, které podepsali předsedové národních delegací v klubu Evropské lidové strany-Evropských demokratů, za ČR Jan Zahradil (ODS), za Slovensko Zita Pleštinská (SDKU).