Země, která chce jako první ve střední Evropě zavést společnou měnu (v roce 2009) totiž musí čelit vysoké inflaci.
Ta souvisí hlavně s prudkým hospodářským růstem, jehož tempo v posledním čtvrtletí 2005 dosáhlo 7,5 procenta. Vůbec nejvíce od získání samostatnosti v roce 1993. Impuls inflaci přineslo i zvýšení regulovaných cen paliv a energie.
Chyběl jenom jeden hlas
"Existuje nebezpečí, že zesílí tlak na růst maloobchodních cen," řekl pro agenturu Reuters viceguvernér Národní banky Slovenska Martin Barto. Ten ovšem odmítl jakkoli o závěrech příštího zasedání bankovní rady spekulovat.
"To, že sazby stoupnou o čtvrt bodu, je podle analytičky Slovenské spořitelny Márii Fehérové skoro jisté. "Už na posledním zasedání bankovní rady k tomu chyběl jeden hlas," sdělila Fehérová.
Centrální banku k tomu tlačí i skutečnost, že slovenská koruna - na rozdíl od české - neposiluje takovým tempem, aby pomáhala krotit inflaci. Navíc její kurs po oznámení, že se budou 17. června konat předčasné parlamentní volby, značně kolísá.
Tempo inflace na Slovensku se v lednu zrychlilo na 4,1 procenta z prosincových 3,7 procenta. Centrální banka bude podle Barta pozorně sledovat, kam půjdou světové ceny energií, neboť ty budou mít na další vývoj slovenské inflace největší vliv.
"Jsme silně závislí na dovozu energie, hlavně zemního plynu," připomněl Barto. V prosinci 2007, tedy v roce, kdy Slovensko chce splnit kritéria pro vstup do eurozóny, by se měla inflace dostat na dvě procenta.
V Polsku, kde tamní centrální banka sazby snižovala od loňského března na současných 4,25 procenta, si vláda vzala na mušku guvernéra centrální banky Leszka Balcerowicze. Tlačí na něj, aby během dvoudenního zasedání na počátku příštího týdne peníze dále zlevnil.
Vláda versus profesor
Devětapadesátiletý profesor ekonomie ale v posledním roce funkčního období odmítá další neuvážené snižování sazeb, aniž by vláda přikročila k rázným reformám. "Hospodářství nemůže jít nahoru o více než čtyři procenta, dokud se nespoutají veřejné výdaje," uvedl pro kanál TVN24.
Ale vláda tvrdí, že musí něco udělat se skoro osmnáctiprocentní nezaměstnaností a mírnit její důsledky. Proto prosazuje vyšší sociální výdaje a zpomaluje privatizaci. Balcerowicz požaduje pravý opak.
Jaroslaw Kaczynski, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost, chce prosadit zákon, podle kterého by centrální banka měla nejenom odpovídat za potlačování inflace, ale zároveň byla povinna podporovat hospodářský růst.
Vláda se nemůže s Balcerowiczem shodnout ani na zavedení eura. Zatímco guvernér prohlašuje, že ekonomika by se měla co nejrychleji připravit, kabinet se ani neobtěžoval stanovit přibližný termín zavedení společné měny.
Maďarská banka na svém zasedání 23. ledna se sazbami nepohnula. Ta klíčová tak zůstala na šesti procentech. Jde o vůbec nejvyšší sazbu centrální banky v celé Evropské unii.
Čekání na volby
Guvernér Zsigmond Járai podle agentury Bloomberg se sazbami v následujících týdnech hýbat nebude. Další měnové rozhodnutí nejspíš přijme až po parlamentních volbách, jejichž první kolo se koná devátého dubna.
Viceguvernér centrální banky Peter Adamecz se nedávno nechal slyšet, že další snižování sazeb by "nebylo vhodné", protože vláda není schopna předložit důvěryhodný plán, jak srazit obludný schodek veřejných financí. Ten loni přesáhl šest procent HDP a v letošním roce plném "volebních darů" to může být až 6,7 procenta. 
