Arabské země inspirovalo euro
Šestice arabských zemí v Perském zálivu se vzhlédla v eurozóně. Jedině tak si lze vysvětlit, že kritéria podmiňující zavedení jejich společné měny v roce 2010 se velice podobají těm v západoevropské dvanáctce.
To znamená, že schodek veřejných financí v zemích kolem Perského zálivu se musí dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu a celkový veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP.
Stejně jako v eurozóně je nastaveno také inflační kritérium. S tím rozdílem, že inflace může být nejvýš dva procentní body nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací (v eurozóně platí půldruhého bodu).
Jedna novinka by tu byla: Společnou měnu bude moci zavést jenom arabská země, jejíž devizové rezervy budou odpovídat čtyř- až šestiměsíčnímu dovozu.
Ze včerejšího jednání v Abú Zabí také vyplynulo, že arabská šestka bude pozorně sledovat, jak eurozóna zvládá své rozpočtové schodky, s nimiž mají mnozí její členové problémy.
Země kolem Zálivu, silně závislé na vývozu ropy, se ale mohou dostat do mnohem větších potíží, jakmile by cena této komodity výrazně klesla. "Musíme vzít v úvahu, že naše rozpočtové příjmy silně kolísají, což by mohlo přijetí společné měny zkomplikovat," řekl agentuře Reuters v Abú Zabí nejmenovaný zdroj.
Propojení akciových trhů
Avšak arabské ekonomiky kolem Perského zálivu by zase neměly mít tak velké problémy se svým sbližováním. Jsou si více podobné než eurozóna, což experti považují za nespornou výhodu.
"Silně závisejí na vývozu ropy, a tak se vždy nacházejí ve stejné fázi hospodářského cyklu," připomíná pro agenturu Reuters Richard Fox, který v ratingové agentuře Fitch sleduje Střední východ.
Zmíněný expert rovněž oceňuje, že šestice zemí začíná otevírat své akciové trhy občanům z partnerských zemí. Cílem je vytvořit ještě před zavedením jednotné měny společný trh cenných papírů.
Ropný boom se zasloužil o to, že z kdysi naprosto nezajímavých burz se stala lákavá místa pro obchodování.
Úhrnná tržní kapitalizace v Kuvajtu, Saúdské Arábii, Ománu, Spojených arabských emirátech, Bahrajnu a Kataru vzrostla ze 135 miliard dolarů v roce 2001 na současných zhruba 900 miliard dolarů, uvedla agentura Reuters.
Ceny akcií v zálivu průměrně přesahují třicetinásobek zisku připadajícího na jeden papír. Na rozvíjejících se trzích to bývá deseti- až patnáctinásobek. "Je jisté, že takovým tempem jako dosud arabské burzy nahoru nepůjdou," míní Mark Mobius ze společnosti Templeton Asset Management.
Pochybnosti o roku 2010
Západní experti snahu arabské šestky zavést společnou měnu vítají. Mnozí z nich se ale současně domnívají, že se to šejkům během pěti let nepodaří. Přitom poukazují na dosavadní průtahy kolem celní unie, oficiálně uzavřené v roce 2003 i na četné rozpory a rivalitu mezi jednotlivými arabskými zeměmi.
"Naši arabští partneři nevidí zavedení společné měny během pěti let jako reálné. Hovoří spíše o desetiletí," uvádí prezident Česko-arabské obchodní komory Josef Regner. Připomíná, že osud arabské měnové unie je v rukou vládnoucích rodin, které na ni mohou mít různý pohled nebo ji dokonce posuzovat ryze subjektivně. "Tento aspekt nám Evropanům někdy uniká," dodává Regner.
Mezi arabskými zeměmi na březích Perského zálivu jednoznačně dominuje Saúdská Arábie, která zároveň má hlavní slovo v ropném kartelu OPEC. Nejmodernějším hospodářstvím se ale může pochlubit emirát Dubaj, proslulý jako jedno z klíčových finančních center.
Ostatní malé země - Kuvajt, Bahrajn a Katar - dost nelibě nesou dominanci předchozích dvou, uvedla agentura Reuters. Právě tato rivalita v regionu by mohla být další překážkou na cestě ke společné měně.
Diskuse o centrální bance
Zavedení společné měny se možná odloží na pozdější dobu, neboť státy se nebudou schopny domluvit na takové "maličkosti", jako je vzhled bankovek, míní Ali Sadek, bývalý ředitel Ústavu pro hospodářskou politiku při Arabském měnovém fondu.
Klíčová ale podle něj bude diskuse o tom, jakou podobu by měla mít centrální banka Perského zálivu, kde bude sídlit, a hlavně - kdo jí bude šéfovat. "Jednotlivé centrální banky se budou muset vzdát velké části svých kompetencí. Obávám se, že to v arabském regionu bude dlouhodobý proces," podotýká David Bloom, měnový stratég finanční skupiny HSBC.
