Bernanke hledá spojence v boji s inflací
Nový předseda americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke nebude spokojen, dokud v měnové politice Fedu neprosadí inflační cíl. Přeje si konkrétní číslo určující maximálně možný růst spotřebitelských cen. Mezi osmnácti kolegy, kteří s ním včera u jednacího stolu hlasovali o zvýšení sazeb, našel zatím pochopení jenom u sedmi.
Mnoho expertů, které oslovila agentura Bloomberg, soudí, že se většinu rozhodně nepodaří přesvědčit lehce. Potrvá to nejméně několik měsíců nebo také dva roky. Navíc do toho zasahují také američtí legislativci formulující v zákoně "poslání" Fedu.
"Není to opravdu jen tak. Musí se najít odpověď na spoustu praktických otázek. Například, jaký cenový index by byl k tomuto účelu nejvhodnější, nemluvě o stanovení konkrétního inflačního pásma," podotkl Michael Prell, který v letech 1987 - 2000 v centrální bance řídil oddělení výzkumu a statistiky.
K Bernankeovým spojencům patří například Janet Yellenová, vedoucí pobočku Fedu v San Francisku. Ta vidí inflační pásmo mezi jedním až dvěma procenty. To znamená, že inflace se bude v optimálním případě "točit" kolem půldruhého procenta.
Vycházet by se mělo z indexu spotřebitelských výdajů za minulých dvanáct měsíců, a to bez cen potravin a energie.
"Řekneme-li jasně, jaká inflace je pro nás ještě únosná, bude veřejnost vnímat naši měnovou politiku jako předvídatelnější," prohlašuje Bernanke. Jenže centrální banka dostala od amerických zákonodárců do vínku tři hlavní úkoly - co nejvyšší zaměstnanost, stabilní ceny a mírné dlouhodobé úrokové sazby.
Bernankeovi oponenti se nyní obávají, že stanovením inflačního limitu by se mohly zbývající dva cíle zatlačit do pozadí. "Budeme potírat inflaci, aby nepřestřelila cíl. A co když stranou pozornosti zůstanou pracovní místa? Z toho mám největší obavy," řekl agentuře Bloomberg senátor Paul Sarbanes.
"Je-li Bernanke opravdu bystrý, nebude se zaváděním inflačního cíle pospíchat. Vždyť Fed i bez něho dobře fungoval 90 let," soudí Jeremy Siegel, profesor Pennsylvánské univerzity.
Znalci dějin připomínají, že Bernanke je během poválečného období první šéf Fedu, který "zdědil" stabilně rostoucí ekonomiku s mírnou inflací. Jeho předchůdci rozhodně takové štěstí neměli. Když do nejvyššího křesla v srpnu 1987 usedl Alan Greenspan, spotřebitelské ceny meziročně stoupaly o 4,3 procenta. Proti 1,9 procenta za rok 1986 to bylo citelné zrychlení. Greenspan zpřísnil podmínky úvěrování. Ale po burzovním krachu v říjnu 1987 musel otěže uvolnit.
Ještě více inflace potrápila Paula Volckera. Když v srpnu 1979 stanul v čele Fedu, řádila skoro na 12 procentech a během sedmi následujících měsíců skočila na 14,2 procenta.Volcker se nerozpakoval zvednout sazby až na 20 procent v roce 1980, aby inflaci zkrotil.
