Na "podpoře" jsou Alžběta II. i monacký kníže
Královna Alžběta II., její syn Charles, monacký kníže Albert II. Tyto osobnosti figurují na žebříčku největších příjemců agrárních dotací z Bruselu.
Ani v západní Evropě nebylo dřív běžné zveřejňovat, kdo a jak velké podpory bere. Ale například ve Velké Británii umožnil odhalit tyto údaje loni přijatý zákon. A tak britská nevládní organizace Oxfam překvapené veřejnosti sdělila, že mezi "nejpotřebnější" obyvatele ostrovního království patří obyvatelé Buckinghamského paláce.
Alžběta s Charlesem za dva roky získali z Bruselu v přepočtu asi 44 miliónů korun. Podle odhadů - všechny země své dotace ještě nezveřejňují - je tak královna zřejmě osobou, která jako jednotlivec bere jedny z nejvyšších dotací v celé Evropské unii.
Dalším představitelem modré krve, který vydatně využívá pověstné "dojné krávy" (agrární politiky Bruselu), je monacký kníže Albert II. Podle Oxfamu inkasuje na svá pole ve Francii ročně devět miliónů korun.
Nizozemská královna Beatrix, označovaná za jednu z nejbohatších žen světa, pobírá zase podpory na své olivovníkové plantáže v Itálii. A nizozemský ministr zemědělství bral ročně přes pět miliónů korun.
Společenskou smetánku si Oxfam vzal na mušku i v Dánsku. "Agrární skupině" tvořené čtyřmi ministry, několika poslanci a dokonce dánskou agrární komisařkou v Bruselu spočetl, že si ročně přijde na zemědělských dotacích na více než 45 miliónů korun.
Rodina agrární komisařky Mariann Fischer-Boelové ročně dostává přes 1,5 miliónu korun. Na její hlavu se v rodné zemi snesla největší kritika za střet zájmů. Odmítla ji s tím, že vedení rodinného statku převzal manžel.
Problém s agrárními dotacemi je ovšem nejen v tom, že je často inkasují bohatí a společensky významní lidé. Dotace obecně podle zjištění odborníků většinou končí u velkých firem, jimž rozhodně nejde o přežití, na úkor skutečně potřebných malých farmářů. Například francouzský list La Tribune upozornil, že dvě třetiny dotací v zemi čerpají ty nejbohatší a největší firmy. Naopak jen 17 procent podpor si mezi sebou rozdělili drobní farmáři, kteří jinak počtem tvoří tři čtvrtiny zemědělců.
Belgický tisk zase podle ČTK poukazuje na trio tamních firem Tiensesuiker, Corman a Hoogwegt, které odčerpají přes třetinu všech belgických agrárních podpor.
Společná zemědělská politika Evropské unie je jenom koryto pro nejbohatší a největší evropské farmáře - citovala agentura Celine Charveriatovou, expertku Oxfamu.
