Ve většině evropských přístavů, včetně těch největších, jakými jsou Rotterdam či Hamburk, se včera zastavil pracovní život. Na padesát tisíc zaměstnanců tak protestovalo proti chystané směrnici Evropské unie, která by měla do přístavů vnést více konkurence. Například rejdaři by si mohli vykládat a nakládat lodě či přebalovat kontejnery sami. Bylo by to pro ně v mnoha případech také mnohem levnější.
"Liniové lodě dostaly pokyn ke snížení rychlosti. Rejdy u velkých přístavů, v případě Labe to je poblíž Cuxhafenu u ústí do moře, se plní plavidly," uvedl pro internetový portál týdeníku Der Spiegel Jan Kahman, mluvčí odborového svazu Verdi, ve kterém jsou sdruženi němečtí přístavní dělníci.
Rozsah škod, které tím vzniknou, odmítají byť jen odhadnout jak rejdaři, tak obslužné firmy v přístavech. Jisté ovšem je, že zejména v kontejnerové dopravě budou škody obrovské.
"Nájem velké kontejnerové lodě stojí přes padesát tisíc dolarů denně. Nehledě na to, že tyto lodě plují podle pevného jízdního řádu. Jestliže kvůli zpoždění zmešká třeba plánovaný průjezd Suezským kanálem, dojde i k několikadennímu zpoždění. Celý jízdní řád se zhroutí, přeruší se návaznost. To stojí desetitisíce dolarů každý den," uvedl pro list Handelsblatt Burkhard Lemper, odborník na námořní dopravu.
Pokud přes protesty Evropský parlament schválí směrnici "Port Package II", změní se smluvní poměry ve všech unijních přístavech. Dlouhodobé smlouvy jednotlivých operátorů se změní na krátkodobé. A o činnost v přístavech se budou moci ucházet i zahraniční, nejen pouze místní firmy.
"Je to nejen nesmyslné opatření, ale pro Evropu navíc krajně škodlivé," tvrdí Lemper. Podle něj dojde k narušení zaběhaných vazeb, do hry se dostanou i méně kvalifikované firmy třeba z Asie. Investoři ztratí zájem o přístavy, protože už nebudou tak výkonné.
Jde o to, že většina velkých evropských přístavů je přinejmenším zčásti vlastněná přilehlými městy. To platí i pro firmy, které v přístavech odbavují zboží a lodě. Při uplatnění zamýšlené směrnice by tyto vazby padly - a města by přišla nejen o příjmy, ale jejich obyvatelé také o práci.
Jak dalece se může situace vyhrotit, ukázala takzvaná válka remorkérů v Hamburku. Někteří hamburští rejdaři si v polovině devadesátých let usmysleli, že už nebudou platit horentní sumy za pomoc remorkérů při manévrování s oceánskými plavidly monopolním poskytovatelům těchto služeb. Pozvali remorkéry a posádky z Ukrajiny, Ruska a Polska. Ty chtěly za stejné služby pouze zlomek toho, co chtěly místní firmy. Výsledkem byly skutečné "námořní bitvy", kdy do sebe lodě najížděly, blokovaly si cestu a podobně. Rejdaři to vzdali.
Vše by se mohlo opakovat, jen ve větším měřítku. "Jde nám o bezmála sto tisíc pracovních míst v celé unii, která nějak souvisejí s přístavním provozem a námořní dopravou," uvedl mluvčí odborů. Na protest v přístavech naváže o víkendu demonstrace přístavních dělníků v Bruselu.
"Liniové lodě dostaly pokyn ke snížení rychlosti. Rejdy u velkých přístavů, v případě Labe to je poblíž Cuxhafenu u ústí do moře, se plní plavidly," uvedl pro internetový portál týdeníku Der Spiegel Jan Kahman, mluvčí odborového svazu Verdi, ve kterém jsou sdruženi němečtí přístavní dělníci.
Rozsah škod, které tím vzniknou, odmítají byť jen odhadnout jak rejdaři, tak obslužné firmy v přístavech. Jisté ovšem je, že zejména v kontejnerové dopravě budou škody obrovské.
"Nájem velké kontejnerové lodě stojí přes padesát tisíc dolarů denně. Nehledě na to, že tyto lodě plují podle pevného jízdního řádu. Jestliže kvůli zpoždění zmešká třeba plánovaný průjezd Suezským kanálem, dojde i k několikadennímu zpoždění. Celý jízdní řád se zhroutí, přeruší se návaznost. To stojí desetitisíce dolarů každý den," uvedl pro list Handelsblatt Burkhard Lemper, odborník na námořní dopravu.
Pokud přes protesty Evropský parlament schválí směrnici "Port Package II", změní se smluvní poměry ve všech unijních přístavech. Dlouhodobé smlouvy jednotlivých operátorů se změní na krátkodobé. A o činnost v přístavech se budou moci ucházet i zahraniční, nejen pouze místní firmy.
"Je to nejen nesmyslné opatření, ale pro Evropu navíc krajně škodlivé," tvrdí Lemper. Podle něj dojde k narušení zaběhaných vazeb, do hry se dostanou i méně kvalifikované firmy třeba z Asie. Investoři ztratí zájem o přístavy, protože už nebudou tak výkonné.
Jde o to, že většina velkých evropských přístavů je přinejmenším zčásti vlastněná přilehlými městy. To platí i pro firmy, které v přístavech odbavují zboží a lodě. Při uplatnění zamýšlené směrnice by tyto vazby padly - a města by přišla nejen o příjmy, ale jejich obyvatelé také o práci.
Jak dalece se může situace vyhrotit, ukázala takzvaná válka remorkérů v Hamburku. Někteří hamburští rejdaři si v polovině devadesátých let usmysleli, že už nebudou platit horentní sumy za pomoc remorkérů při manévrování s oceánskými plavidly monopolním poskytovatelům těchto služeb. Pozvali remorkéry a posádky z Ukrajiny, Ruska a Polska. Ty chtěly za stejné služby pouze zlomek toho, co chtěly místní firmy. Výsledkem byly skutečné "námořní bitvy", kdy do sebe lodě najížděly, blokovaly si cestu a podobně. Rejdaři to vzdali.
Vše by se mohlo opakovat, jen ve větším měřítku. "Jde nám o bezmála sto tisíc pracovních míst v celé unii, která nějak souvisejí s přístavním provozem a námořní dopravou," uvedl mluvčí odborů. Na protest v přístavech naváže o víkendu demonstrace přístavních dělníků v Bruselu.
