Česko včera poprvé na evropské půdě spojilo síly s Polskem. Společně se jim podařilo zablokovat dohodu o změnách sazeb daně z přidané hodnoty v Evropské unii.
Čechům a Polákům vadilo, že unie nehodlá prodloužit výjimku, podle které se na bytovou výstavbu vztahuje nižší sazba DPH. V přístupových rozhovorech si obě země vyjednaly, že tomu tak bude až do konce roku 2007.
Oběma postkomunistickým zemím sekundoval i Kypr. Tomu ale vadilo, že by podle návrhu reforem přišel o nižší DPH na dodávky potravin.
Rakušané, kteří předsedají unii a vedli tedy i včerejší jednání ministrů financí, přišli na schůzce s návrhem, který zemím unie umožňuje uvalit nižší DPH pouze na rekonstrukce a opravy současných bytů, nikoli na stavbu nových. To Česko a Polsko odmítlo.
Kompromisem skončila jednání o dalším českém požadavku - vytápění domácností. I na ně používá Česko nižší DPH. Rakušané navrhli technickou úpravu unijních předpisů, aby dodávky tepla byly trvale zařazeny do nižší sazby daně. V návrhu sice stojí, že jde jen o teplo z tepláren používajících plyn a elektřinu, podle náměstka ministra financí Tomáše Prouzy ale formulace v návrhu umožňuje opatření vztáhnout na všechno vytápění.
Česko, Polsko a Kypr mají čas do konce týdne, aby se ke konečnému návrhu reformy vyjádřily. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky nyní vláda musí analyzovat finální rakouský návrh a jeho dopady na Česko.
Všechny tři nové členské země, které se dohodě brání, se ocitly už včera pod silným tlakem starých členů. Žádná sice nemá výjimky na stavbu nových bytů jako Česko a Polsko. Snížené sazby DPH na některé "služby s vysokým podílem lidské práce" ale uplatňuje devět z nich - Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Británie, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Řecko.
Jejich výjimky měly vypršet do konce minulého roku. O prodloužení výjimek měl rozhodnout prosincový summit EU, ale nakonec se na tento bod v nabitém programu nedostalo. Tyto země tedy od začátku roku porušují právo EU. Nové členské země mají výjimky vyjednané až do konce roku 2007.
Pokud současné ministerské jednání dosáhne dohody, je Evropská komise podle komisaře pro daňové otázky László Kovácse připravena nová pravidla zapracovat do legislativy zpětně k 1. lednu tak, aby členským zemím nehrozily postihy. Pokud se naopak unie nedohodne, bude komise muset zahájit proti některým členským zemím řízení kvůli porušení unijního práva. To však podle diplomatického zdroje HN nebude otázkou nejbližších týdnů.
Na ukončení přechodných období pro nižší sazby daně z přidané hodnoty tlačí především Německo. Nová vládní koalice v čele s Angelou Merkelovou se od roku 2007 chystá zvýšit základní sazbu DPH ze 16 na 19 procent. Berlín doufá, že se mu tím podaří snížit rozpočtový deficit. K tomu jej také vyzývá Evropská unie.
Němci mají strach z protestů svých firem. Pokud by jiné země EU získaly výjimky na DPH za určité druhy služeb, němečtí podnikatelé by tlačili na Berlín, aby jim umožnil to samé. Německo se výjimkám bránilo vždy, tentokrát je ale neústupnější než kdykoli předtím. Právě Německo se včera podle Sobotky bránilo přistoupit na české návrhy nejsveřepěji.
Přechodná období na nižší DPH byla v EU zavedena od roku 2000. Původně šlo o "experiment", který měl ověřit, zda lze tímto způsobem zvýšit zaměstnanost a hospodářský růst.

 

060125-02.gif ()