Česko obětovalo živnostníky
Premiér Jiří Paroubek odjel minulý pátek z Bruselu s nepořízenou. Na summitu Evropské unie, který skončil, se mu nepodařilo prosadit téměř nic z toho, co si naplánoval. Vzdal především nejdůležitější bitvu o zájmy českých živnostníků, kterým vadí podoba chystané směrnice o službách.
Čeští podnikatelé žádali co největší uvolnění trhu se službami a jistotu, že je cizí úřady nebudou šikanovat. Paroubek však zdvihl ruku pro kompromis schválený Evropským parlamentem, který staví volnému pohybu služeb řadu překážek. "Směrnice o službách neodpovídá naší představě, ale je to rozumný kompromis. Pokud bychom na naší představě trvali, odjeli bychom s prázdnýma rukama," obhajoval neúspěch Paroubek.
Tlak odborů
Česko se přitom stavělo do čela zemí, jimž parlamentní podoba směrnice vadila. Oproti původnímu, liberálnímu návrhu Evropské komise totiž nedává živnostníkům jistotu, jakým právem se budou při podnikání za hranicemi řídit. Parlament také ze směrnice vyňal řadu odvětví, kterých se liberalizace týkat nebude, a dal členským zemím možnost bránit své firmy před zahraniční konkurencí.
Praha si přála něco jiného. Sám Paroubek k tomu ještě den před začátkem summitu vyzýval dopisem rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, jehož země unii předsedá. Za změnu směrnice se stavěl v první den summitu vicepremiér Jiří Havel, který Paroubka zastupoval. Premiér totiž dal přednost volební kampani ČSSD a do Bruselu dorazil až v noci na pátek.
Podle některých zdrojů změnil premiér názor na směrnici i po tlaku českých odborářů, kteří jsou stejně jako jejich západoevropští kolegové proti široké liberalizaci. Češi nakonec opustili i svého hlavního spojence, Nizozemsko.
Premiér odmítá, že by neúspěšný výsledek jednání o směrnici ovlivnila jeho nepřítomnost v Bruselu. Podle něj se na čtvrtečním jednání a pracovní večeři stejně nedalo nic "prolobbovat". Zároveň vysvětloval, že pro české živnostníky nebude oslabená směrnice znamenat velkou újmu. Podle něj může poškodit "jen několik set" malých a středních podniků. "Naše firmy mohou i tak v cizině uspět, protože mají velké komparativní výhody v ceně práce a nákladech," tvrdí.
S tím nesouhlasí podnikatelé ani opozice. ODS Paroubka obvinila, že nehájí české zájmy. "Tato verze směrnice nepřináší téměř nic v porovnání se současným stavem," řekl stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil.
Virtuální institut
Ani druhý český požadavek, aby se unie zavázala k vytvoření "kamenného" Evropského technologického institutu (EIT), nebyl úspěšný. Jeho sídlo chce česká vláda získat pro Brno. Podle summitu ale špičková evropská univerzita bude "virtuální" sítí už existujících pracovišť. Premiér Paroubek prohlásil, že zájem Česka o sídlo nějaké evropské instituce trvá, ale může se podle něho stát, že vláda bude záhy usilovat o jiný úřad než o EIT.
Jediným českým úspěchem je tak schválení tvrdšího postupu vůči Bělorusku. Ministr zahraničí Cyril Svoboda byl jedním z účastníků summitu, kteří do závěrečného usnesení prosadili sankční opatření proti prominentům režimu Alexandera Lukašenka i proti prezidentovi samému. Česko se zároveň připojilo k polské nabídce běloruským studentům. Pokud je kvůli protestům proti Lukašenkovi vyhodí ze škol, měli by mít možnost dostudovat v zahraničí.
Co Češi chtěli, a nedokázali
Směrnice o službách. Česko žádalo, aby se země EU výslovně nehlásily k okleštěnému znění směrnice, kterou schválil Evropský parlament, a volalo po návratu k liberálnější verzi. Premiér Paroubek nakonec s parlamentním kompromisem souhlasil.
Evropský technologický institut. Češi chtěli, aby se unie dohodla na vytvoření špičkové univerzity s "kamenným" sídlem. To chce získat pro Brno. Přednost dostala "virtuální" univerzita v podobě sítě pracovišť.
Volný pohyb osob. Praha neúspěšně žádala, aby závěry summitu vyzvaly staré členské země k uvolnění pracovních trhů.
Nové číselné cíle. Česku vadily nové konkrétní cíle například na vytváření pracovních míst a uplatnění absolventů. Nakonec s nimi souhlasilo.
Sankce proti Bělorusku. Jediným českým úspěchem jsou sankce proti prominentům běloruského režimu včetně prezidenta Lukašenka.
