Definitivní krach Jukosu je na dohled
Ropné společnosti Jukos má být zasazena poslední rána. Dnes by měl jednat moskevský soud o jejím bankrotu. Pokud jej vyhlásí, Kreml se tak zbaví posledních zbytků odbojné firmy, jejíž šéf Michail Chodorkovskij, sedící nyní v sibiřském vězení, kdysi podporoval opozici vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Formálně stojí za žádostí o vyhlášení konkursu na Jukos skupina čtrnácti západních bank vedená francouzskou Société Générale. Ve skutečnosti však podle listu Financial Times veškeré pohledávky vůči Jukosu od bank koupil už loni v prosinci ruský státní ropný koncern Rosněfť. Finančním ústavům ale zaplatí až poté, co Jukos zbankrotuje.
Jukos dluží bankám 482 miliónů dolarů. Jde o zbytek z miliardové půjčky, kterou banky poskytly podniku v době jeho slávy v roce 2003. Peníze byly tehdy zajištěny výnosy z hlavní těžební divize Jukosu, firmy Juganskněftěgaz. Ruský stát ale začal o rok později požadovat po Jukosu zaplacení různých daňových nedoplatků ve výši okolo 30 miliard dolarů. Zároveň byl z daňových úniků obviněn vlastník Jukosu Michail Chodorkovskij. Chodorkovskij byl nakonec loni odsouzen k osmi letům vězení.
Podle pozorovatelů sice skutečně neplatil daně, ale svůj exemplární trest si vysloužil hlavně tím, že křížil plány prezidentu Putinovi: podporoval opozici a navíc torpédoval jeho úsilí o kontrolu vývozu ropy a plynu tím, že plánoval výstavbu nestátního ropovodu do Číny.
Společnost Jukos, která neměla na zaplacení dluhů, byla nucena prodat Juganskněftěgaz. Ten koupila prostřednictvím nastrčené firmy Rosněfť za zhruba polovinu odhadní ceny.
Nyní šéf Rosněfti Sergej Bogdančikov tvrdí, že získání "aktiv Jukosu" není součástí plánu jeho společnosti. "Ale když se něco objeví na trhu, zvážíme, zda to nekoupit," dodal v rozhovoru pro ruský deník Vedomosti. Na trhu se přitom díky definitivnímu bankrotu Jukosu mohou ocitnout zajímavé firmy.
Jukos vlastní dvě těžařské společnosti v Rusku, zbyl mu malý podíl v Juganskněftěgazi, síť čerpacích stanic a majoritní podíl v litevské rafinérii Mažeikiu (na ten má ovšem předkupní právo litevská vláda). Jukos se snaží část těchto věcí prodat. Podle svého ředitele Stvena Theeda by tak mohl získat až miliardu dolarů a snadno vyplatit banky i některé další věřitele.
Tuto snahu však zřejmě překazí očekávaný bankrot společnosti. Na něm by měli vydělat všichni věřitelé společnosti. Problémem zůstanou pouze američtí minoritní akcionáři Jukosu. Ti totiž tvrdí, že ruský stát spolu s Rosněftí "ukradl" Jukosu firmu Juganskněftěgaz a domáhají se náhrady. Ruské ministerstvo zahraničí ale odmítlo obsílku týkající se projednávání této věci u washingtonského soudu přijmout.
