Osudný omyl trenéra, štafeta je bez medaile

Ještě dlouho budou v českém běžeckém lyžování doznívat události kolem včerejší olympijské štafety, do níž vinou administrativního omylu nastoupilo české družstvo ve slabším složení a skončilo až deváté. Trenér Květoslav Žalčík přihlásil Dušana Kožíška a původního finišmana Milana Šperla označil v listině za náhradníka. V důsledku svého osudného omylu souhlasil s tím, že z dějiště her odjede. "Je to neodpustitelná chyba," nelitoval sám sebe zlomený muž po závodě. Z předběžně nahlášené šestice nejprve správně vyškrtl Petra Michla, ale když měl ze zbylých jmen označit náhradníka, spletl se o řádek. Proto musel být narychlo povolán Kožíšek, který v závěru štafety rychle vypadl z boje o medaile. Svou roli ale nezvládl spíš v přípravě než na trati a sklidil za to kritiku šéftrenéra Miroslava Petráska.

Hektické ráno

Události nabraly rychlý spád až desítky minut před startem závodu, kdy členové týmu zjistili Žalčíkův omyl. "Když mi to zavolali, rozjížděl jsem na trati lyže. Myslel jsem, že to není možné," řekl zkušený kouč, v němž okamžitě hrklo. Přihlášky vyplňuje na mezinárodních závodech přes deset let.
Vedení výpravy začalo okamžitě volat Kožíškovi, jenž přespával v Sestriere, vzdáleném asi deset kilometrů od tratí v Pragelatu a položeném ve větší nadmořské výšce. Napoprvé se spojení mobilním telefonem nepovedlo. "V tu dobu u mně byla na návštěvě přítelkyně. První telefon jsem nevzal, protože jsem byl na záchodě," popsal situaci závodník. Když se dozvěděl o nominaci, bylo půl deváté. Sbalil se, ale neměl připravené lyže, a tak jel na vypůjčených od Martina Koukala.
Ostatní členové štafety, která před měsícem ve val di Fiemme se Šperlem na posledním úseku při svém jediném letošním startu obsadila čtvrté místo, se vše dozvěděli až půl hodiny před startem. Koukal ani Lukáš Bauer se k věci nechtěli vyjadřovat. Jiří Magál byl přímější: "Milanovi bylo, jako když ho vyhodí z práce."
Petrásek potvrdil, že Šperlova reakce se neobešla bez slz. Později lyžař už ve vyrovnanějším rozpoložení řekl: "Nepamatuju se, že by se něco takového stalo. Připravoval jsem se, že budu bojovat o medaili. Ale jestli bych ji vybojoval, kdybych byl na trati, to je všechno hypotetické."

Očekávaný závěr

Závod se z českého pohledu vyvíjel podle očekávání. Koukal se udržel ve vedoucí skupině, Bauer se na druhém klasickém úseku propracoval dopředu. "Bylo tam taktizování, ale na konci se jelo," řekl závodník, jenž předal štafetu jako první. Bruslař Magál se mohl pokusit získat pro outsidera na posledním úseku náskok, ale nešlo to. "Zbyli jsme tam čtyři a věřil jsem, že bychom odjeli s Italem, ale jak sněžilo, nešlo to," dodal český lyžař.
Třetí až čtvrtou pozici Kožíšek držel jen na prvním ze čtyř okruhů svého úseku. "Tím, jak to italská štafeta napálila, se jelo nadoraz, což pro něj bylo složitější," uznal Petrásek, ale položil důraz na jinou věc. "Na štafetu se připravuje pět lidí i s náhradníkem. Dušan měl jít ráno na snídani a být připraven."
Hlavní kouč postavil před dvaadvacetiletého svěřence jasný cíl: "Doufám, že se kvalifikuje ve sprintu." Deset kilometrů v ostrém tempu bylo nad Kožíškovy síly. Brzy ztratil kontakt s německou a švédskou štafetou, později stříbrnou a bronzovou, předjelo ho ještě pět soupeřů.

Okamžitý odjezd

Už několik minut po závodu sám Žalčík přiznal, že na olympiádě nemůže zůstat. Předseda lyžařského svazu Aleš Vaněk zhruba o hodinu později konstatoval, že se na tom dohodli. "Je si vědom své chyby, bude to nejlepší řešení. O jeho dalším působení budeme mluvit po olympiádě. Není jen trenérem, zprostředkovával i styk s firmami," uvedl lyžařský šéf.
Jakmile se veřejnost dozvěděla o jeho chybě, byl Žalčíkův mobilní telefon zavalen textovými zprávami a hovory. Jeho osobní číslo začalo kolovat na internetu. Čtyřiačtyřicetiletý bývalý trenér českých juniorů, jenž k reprezentaci dospělých přešel v roce 1998, dokonce zpochybnil vlastní profesionální budoucnost. "To je můj konec u lyžování," hlesl.
Šperlovi se podle vlastních slov omluvil tváří v tvář. Když mu kdosi nabídl útěchu v podobě obezličky, že nejde o život, sklopil Žalčík zrak: "Ale jde o velké věci."

Štafeta 4x10 km: 1. Itálie (Valbusa, Di Centa, Piller Cottrer, Zorzi) 1:43:45,7, 2. Německo (Schlütter, Filbrich, Sommerfeldt, Angerer) -15,7, 3. Švédsko (Larsson, Olsson, Södergren, M. Fredriksson) - 16,0, 4. Francie -37,1, 5. Norsko -1:10,6, 6. Rusko -1:24,2, 7. Švýcarsko -1:25,2, 8. Estonsko -1:38,1, 9. ČR (Koukal, Bauer, Magál, Kožíšek) -2:17,6, 10. Finsko -2:50,4.