Desítky lidských koster z mladší doby bronzové našli archeologové v odpadní jámě v osadě u Kněževsi u Prahy. Vědci zatím nedokáží vysvětlit, proč nepohřbené předky házeli po dlouhá léta do jámy. Průzkum je ojedinělý v tom, že se vědcům daří v 5000 let starých kostech najít DNA, z čehož se dá zjistit, odkud lid popelnicových polí do Kněževsi přišel, uvedla úterní Mladá fronta Dnes.
"Udivilo nás, že jsme ty kostry vůbec našli. Jedná se totiž o pozůstatky lidu popelnicových polí, kteří své mrtvé obvykle zpopelňovali," řekl listu Lubor Smejtek z Ústavu archeologické památkové péče.
Kostry v jámě leží v nepřirozené poloze, v některých případech jde dokonce o propletenec kostí dospělých a dětí. Testy DNA prokázaly, že v jedné odpadní jámě leží otec se synem.
Podle vědců může jít o pozůstatky duševně nemocných lidí, mrtvoly popravených zločinců či oběti takzvaných honů na čarodějnice. Mohlo také jít o otroky či zajatce nebo jinou skupinu lidí, kterých si tehdejší společnost nevážila a podle toho zacházela s jejich ostatky. Smejtek míní, že se případně může jednat o důkaz toho, že lidé v té době manipulovali s ostatky svých příbuzných jako s uctívanými artefakty.
Již nyní je jasné, že kosti v odpadní jámě staré 5000 let nepatří Slovanům ani Keltům. Přesto jde o národ našich předků, který se s Kelty a pak i se Slovany mísil.
Výsledky výzkumu kostí nalezených u Kněževsi podle Daniela Vaňka ze společnosti Forenzní DNA servis mohou pomoci k objasnění původu českého rodu Přemyslovců. (Fotogalerie: Jak z kostí Přemyslovců získat DNA)
