Jules Verne přistál u vesmírné stanice ISS

Evropská nákladní loď Jules Verne dnes zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). První evropské bezpilotní plavidlo se podle Evropské vesmírné agentury (ESA) pomocí automatického navádění bez problémů spojilo s orbitálním komplexem, jehož tříčlenné posádce dopravilo pět tun zásob.

ČTK
Agentura

Přibližovací manévr pozorně sledovala pozemní řídící střediska i posádka ISS, zasahovat do něj však nemusely. Plavidlo, pojmenované po známém francouzském autorovi vědeckofantastických románů, se pomocí speciálních senzorů samo navedlo k přechodovému modulu Zvezda a spojilo se s ním.

"Jsem naprosto ohromený," komentoval automatické zakotvení lodě ředitel ESA Jean-Jacques Dourdain. "Věděl jsem, že to bude něco výjimečného, ale uspět takhle na první pokus. Myslím, že je to úžasný technický výkon," pochválil pracovníky ESA, kteří deset metrů dlouhý a 4,5 metru široký válec v ceně 1,3 miliardy eur (přes 32 miliard korun) vyvíjeli mnoho let.

Jules Verne odstartoval 9. března z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na palubě nosné rakety Ariane 5 ES. Po odpoutání rozvinul čtveřici solárních panelů a kroužil tři týdny okolo Země. Musel čekat, dokud na ISS neukončí svou misi raketoplán Endeavour.

U stanice bude tato dvacetitunová loď "na jedno použití" kotvit asi půl roku. Postupně bude naplněna odpadky, které spolu s plavidlem shoří při návratu do zemské atmosféry.

Čtěte více

Nákladní kosmická loď Jules Verne poprvé odstartuje k ISS

Evropský náklaďák se vznáší na oběžné dráze

Hlavní uplatnění pro nákladní kosmické lodě nastane po roce 2010, kdy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje ukončit provoz raketoplánů a tyto nákladní lodě budou jedinými dopravními prostředky schopnými dopravit na ISS i větší konstrukční prvky. ESA počítá, že na oběžnou dráhu vyšle každý rok jeden tento stroj, jichž má u leteckého koncernu EADS Astrium nyní objednáno pět.

Autoři: ČTK, jam