Přechod na euro: inflace a peníze v punčoše
Četl jsem článek Aleše Michla Slovenský přechod na euro (HN 5. května). Žiji od roku 1975 v Německu a "zažil" jsem přechod od marky na euro. Důsledkem tohoto přechodu je, že se obyvatelstvo drží zpátky ve vydávání peněz a to má známý dopad na konjunkturu v Německu.
Po mnoha letech stagnace sice konjunktura běží, ale je stále převážně závislá na exportu. Podle poslední statistiky maloobchodní obraty letos zase proti loňsku poklesly. U obyvatelstva stále vládne nejistota, mimo jiné proto, že měnová politika se dělá mimo Německo. Myslím, že tento psychologický faktor je zamlčován. Je ale známo, že lidé ukládají peníze do punčochy víc, než kdy jindy před tím.
I když míra spoření je jistě ovlivněna také jinými faktory, zavedení eura k tomu bezpochyby přispělo. Mimoto po zavedení eura prudce stouply ceny například v restauracích, ale i v maloobchodě.
Stejné zdražení podle mne čeká i Českou republiku, po zvýšení cen budou vynuceny vyšší mzdy a platy a to zdraží české výrobky a tak ztíží konkurenční schopnost českého zboží na světovém trhu.
Ladislav Gut, lag87@t-online.de
Škola ale na trh reagovat musí!
Petr Fischer se v úvaze Škola není "tržní strojek" na výrobu pracovní síly (HN, 7. května) pozastavil nad chystanou koncepcí reformy vysokých škol. Nelíbí se mu deklarované propojení školy (výzkumu) a trhu. Prý by si škola měla dovolit luxus nepraktičnosti.
To je však špatná premisa, nebo alespoň částečně. Výuka na univerzitách je zaměřena na přípravu uchazeče o dobré uplatnění na trhu práce. K čemu jinému by pak univerzity byly? Pokud by měly být skutečně oázou nepraktičnosti, veřejné rozpočty by tuto zátěž asi dlouho neudržely. Studium je totiž ještě stále obdobím, kdy dotyčný ze společnosti bere a nic jí ještě nemusí dávat. Pokud tady ustrne participace osoby v jeho produktivním životě, stát brzy dojde gigantického zadlužení. Jinými slovy - pokud jsem v době studia něco obdržel (poznatky), musím je také společnosti jistým způsobem vrátit. Ostatně - pokud bude zavedeno školné, bude tato účast na produkci statků nutností (pro úhradu úvěru).
Petru Fischerovi vadí, že školy by se měly příliš přizpůsobit trhu (či Trhu s velkým T, jak autor užívá), čímž by došlo k redukci základní vlastnosti vysokých škol - otevřenosti. To se však autor velmi mýlí. Právě a jedině trh s konkurencí jako základním imperativem bude nutit školy být maximálně novátorské, inovativní a přispěje k volnému poznání, tedy umožní školy otevřené, aby novými vynálezy a nápady uspěly v konkurenci ostatních škol (a nezáleží, zda jde o technicky či humanitně zaměřenou fakultu).
Otevřenost tedy není v rozporu s trhem, ale naopak v jeho souladu.
Autor si také posteskává, jak se pozornosti nedostává právní filozofii. Ale právě pokračující odtrhávání tohoto oboru od praxe, sebezahledění do obsahu svého bádání a volnost myšlení v levicově-liberálním smyslu stojí za nezájmem o tento obor.
Pokud budou při výuce více využíváni právní praktici, zájem o obor se bezesporu zvýší.
Zbyněk Klíč, výkonný redaktor CEVRO Revue
Redakce uveřejňuje v rubrice Dopisy odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Anonymy nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.
Kontaktní adresy:
telefon: 233 073 041
e-mail: dopisy.hn@economia.cz
pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
