Televizní vysílání má za sebou zajímavý vývoj: původně měl na obrazové informace výhradní právo stát (není ostatně náhodou, že průkopníkem tohoto média bylo nacistické Německo) a přes poválečný vznik soukromých televizních stanic financovaných reklamou se došlo až do éry digitalizace a definitivního rozmělnění někdejšího monopolu.
Teprve nyní tento proces s velkým zpožděním dorazil i k nám. Někteří to považují za historický okamžik, jiní soudí, že to přišlo tak pozdě, že už vlastně ani o moc nejde.
"Vyplatí se vůbec spouštět klasickou zpravodajskou televizi v době, kdy se pozornost zájemců o informace stále více obrací na internet?" ptá se například Jan Potůček na specializovaném serveru DigiZone.cz.
Nové stanice budou mít start o to horší, že vstupují do příslovečné situace mnoha kohoutů na malém smetišti. Finance se tu sice najdou, zato odborníci na televizní vysílání ne. A tak zřejmě nastala éra, kdy se k vysněné televizní slávě může přitočit doslova každý.
V ruletě spekulací se točí i jména "oblíbenců" bulvárního tisku: Halina Pawlowská, Bára Nesvadbová, Pavel Zuna, Barbora Tachecí, Milan Knížák... Zájem je o každého, kdo někdy s kamerou přišel i jen trochu do styku, veškeré minulé neúspěchy jsou zapomenuty. Dokonce kolují legendy o tom, že náhončí televizních stanic hledají hvězdy u pokladen supermarketů. Oficiálně se však k těmto historkám nikdo nehlásí.
"Devadesát procent těch lidí je někde zaměstnáno, takže vám je jmenovat nemohu," odpovídal šéf Z1 Martin Mrnka na otázky týkající se personálního obsazení stanice ještě v dubnu.
Ohledně Z1 se vyjasnilo až při spuštění pokusného vysílání - vedle Barbory Tachecí, Martina Severy, Haliny Pawlowské a dalších známých tváří se tu budou zřejmě vyskytovat i Petra Procházková nebo Igor Chaun.
Zemětřesení na reklamním trhu
"Vznik nových stanic je rozhodně významný. Zpětně ovlivní velké televize především tím, že uberou z postavení ČT, Novy a Primy na reklamním trhu," říká novinář a komentátor mediálního dění Miloš Čermák. "Trh reklamy se rozdrobí."
"Potíž televize spočívá v tom, že její podnikatelský model závisí na přilákání masového publika," tvrdí britský mediální odborník John Laughton. "Jakmile se divácká obec roztříští, komerční model podlehne změnám."
Laughton současně upozorňuje, že tento efekt mají technologie, které divákům umožnily vyhýbat se reklamě - videorekordéry, DVD rekordéry, diskové paměti. Stejně tak atomizují diváckou obec specializované kanály.
Nové české digitální stanice ovšem nebudou ani specializované, ale ani masové. Miloš Čermák předpokládá, že nedosáhnou pěti procent sledovanosti. U Z1 se i optimistické odhady jejich provozovatelů pohybují okolo tří procent, totéž zřejmě platí o dalších. Duše projektu TV Pohoda, ostravský podnikatel Radim Pařízek, říká: "Predikujeme pro naši televizi něco mezi třemi až pěti procenty sledovanosti. Z toho se uživíme a v budoucnosti budeme schopni vytvářet i zisk."
Jedno procento sledovanosti představuje v českých podmínkách sotva 90 tisíc diváků. Vzhledem k tomu, že televizní vysílání je finančně velmi nákladná záležitost, čistý zisk z reklamy u nových stanic nebude nijak závratný. Schématu komerčně úspěšné digitální televize se tak vlastně nejvíc přibližuje Óčko, jehož provoz je prvoplánově jednoduchý a laciný. Ambicióznější projekty ale v tomto rozměru nemají bez dodatečného financování mnoho šancí. Je proto možné, že po digitálním boomu přijde také digitální kocovina.
Tištěné noviny něco podobného zažily v první polovině 90. let, kdy vznikaly (a zase zanikaly) desítky deníků i časopisů, zatímco počet novinářů spíš ubyl, protože mnoho žurnalistů éry reálného socialismu bylo nepoužitelných.
S křížkem po funusu
Do soutěže o příliš malý televizní trh některé z nových televizí přicházejí i s jinou velkou nevýhodou: do celostátního vysílání zřejmě ještě dlouho budou mít hodně daleko.
"Zpočátku by stanice mohla být dostupná přes pozemní vysílání pro třetinu populace, hlavně v Praze, středních Čechách a na Ústecku," uvedl na jaře pro časopis Strategie šéf Z1 Martin Mrnka. "Do října bychom se měli dostat na 50 procent populace." Kýženého sedmdesátiprocentního pokrytí by mělo být dosaženo až na jaře nebo v létě 2010.
Televize Barrandov k podobným starostem zřejmě ještě ani nedospěla: s vysíláním chce začít sice už v létě, přesné datum však zatím nebylo oznámeno. Zpočátku poběží vysílání přes internet, teprve později začne využívat televizní distribuční sítě. A Febio TV je na tom zřejmě ještě hůř. Oficiálně si klade za cíl sedmdesátiprocentní pokrytí, ale zatím není ani jasné, kdy začne - a jestli vůbec.
Pro srovnání: nabídka po telefonu šířené digitální O2 TV je k dispozici pro 70 procent české populace už dnes. Je sice placená, zato nabízí na zdejší poměry bohatý výběr programů. Stejně tak velké kabelové firmy už dlouhou dobu distribuují kvalitní programový sortiment včetně specializovaných kanálů. Kabelové připojení dnes má u nás asi 22 procent rodin, zatímco digitální signál jen 12 procent.
Některé kabelové televize navíc umí i vysoké rozlišení (HDTV), zatímco nové digitální stanice o něm v této chvíli neuvažují. Například UPC má už od února ve své nabídce přírodopisný National Geographic HD a zábavný Voom HD. O něčem takovém si mohou soukromé digitální televize nechat jen zdát - ostatně i veřejnoprávní televize o HDTV zatím jen nezávazně mluví v souvislosti s olympiádou.
Zatímco kvalitnější obraz HDTV nabídne české pozemní digitální vysílání nejdřív roku 2010 (a bude to jen nejnižší kategorie s rozlišením 1280x720 bodů), satelity a kabelové televize jej distribuují už dnes - a do domácností nastupují média Blu-ray a obrazovky Full HD, které jsou schopny ještě vyššího rozlišení - 1920x1080 bodů. Za bukem číhá internetová televize na přání, kdy si divák bude moci vybrané pořady stahovat. Rozruch kolem nových stanic tak možná ve skutečnosti zajímá mnohem méně lidí, než si protagonisté tohoto dění myslí.
"Před dvaceti lety mohl mít televizní pořad dvou komiků ve Velké Británii sledovanost 20 milionů, dnes se považuje za úspěch 5 milionů," říká John Laughton. "Neznamená to, že televize zanikne, protože pro některé účely vyhovuje - třeba pro finále fotbalových zápasů. Avšak přijde o své vůdčí postavení ve společenském ekosystému a nahradí ji internet."
Nové televizní stanice
Óčko
Jako první z nových soukromých digitálních stanic už vysílá - po delším experimentálním období a šíření přes satelit přešla na plnohodnotné celostátní pozemní digitální vysílání letos v květnu. Hudební stanice pro mladé, jejímž majitelem je mediální koncern Mafra vydávající také například deníky MF Dnes a Lidové noviny.
V podstatě technicky i programově nenáročný projekt je postaven na proudu hudebních klipů přerušovaných reklamou. Diváky by měla přilákat mimo jiné i možnost hlasovat v hitparádách a další interaktivní prvky.
Z1
Zkušebně vysílá od 25. května. Zpravodajská stanice, pracující na komerčním principu, která by se podle slov svých představitelů ráda stala českou CNN. Majitelem je slovenská finanční skupina J&T ovládaná miliardářem Patrikem Tkáčem, která na Slovensku vlastní podobně koncipovanou stanici TA3 a v České republice fotbalový klub Sparta. Jejím mottem by mělo být: "Chceme přispět k rozšíření nabídky objektivních informací, které jsou k dispozici občanům České republiky... a tak napomoci při prohlubování demokratického prostředí." Začátek ostrého vysílání se plánuje na 1. června 2008.
TV Barrandov
TV Barrandov patří společnosti Barrandov Studio, vlastněné Třineckými železárnami (Tomáš Chrenek). Stanice se profiluje jako konkurence stávajícím komerčním stanicím orientovaná hlavně na městské obyvatele. Z pochopitelných důvodů bude nabízet především filmovou tvorbu (Barandov Studio disponuje bohatými archivy starší filmové produkce), ale chce nově produkovat i vlastní díla, soutěžní pořady, zpravodajství, publicistiku atd. Zdá se, že chce také víc využívat amatérské tvorby samotných diváků - pro tento účel vybudovala portál ukazse.cz, kam je možné posílat videa, a vyzývá také k zasílání amatérských scénářů.
Febio TV
Plnoformátová stanice, projekt známého dokumentaristy Fera Feniče, který má financovat skupina Arca Capital působící také na Slovensku, Ukrajině a Velké Británii. Projekt řídí bývalý člen managementu TV Nova Petr Sládeček. Intelektuálněji laděné vysílání by se zřejmě mělo blížit tomu lepšímu ze současné ČT2, chybět například nemá ani duchovní tematika, pořady pro menšiny, náročnější filmy, dokumenty, publicistika, inteligentní humor atd. Má jít o menší stanici zaměřenou především na ekonomicky vlivnější skupiny, současně chce při vysílání dodržovat přísné etické zásady.
RTA
Regionální televizní agentura je držitelem licencí po televizních vysíláních na frekvencích sdílených s TV Prima v pěti regionech České republiky. Pokrývá především velkou část Moravy a východních Čech, kromě toho provozuje také regionální televizní vysílání.
TV Pohoda
Projekt ostravského podnikatele a bývalého frontmana kapely Citron Radima Pařízka, který získal mediální zkušenosti při provozování regionálních rozhlasových stanic Hey a Čas. Jak název napovídá, stanice se chce soustředit na rodinné vysílání bez prvků násilí - starší filmy, dětské pořady, hudbu, soutěže.
